Článek
Izraelská vláda v posledních měsících několikrát podpořila židovské extremisty, kteří do areálu Skalního dómu a mešity Al-Aksá na Chrámové hoře vtrhli a porušili dohodu, podle které se tam mohou modlit jen muslimové. Zodpovědnost za dohled nad dodržováním této nepsané dohody má právě jordánská monarchie, připomíná deník The Guardian.
Do areálu kolem mešity Izraelci, převážně osadníci, naposledy vpadli v druhé polovině července. Bylo jich více než dva tisíce a vedl je ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir. Jordánské úřady tento incident označují za nejhorší porušení dohody v moderních dějinách.
Dalším důvodem pro svolání nouzové rady jsou nábory Židů do zvláštní policejní jednotky Chrámové hory. To je podle Ammánu další předzvěst, že extremisté v řadách izraelských lídrů během zářijových židovských svátků jordánské opatrovnictví opět podobně zpochybní. Letos se totiž tyto svátky odehrají uprostřed předvolební kampaně, ve které bude vláda premiéra Benjamina Netanjahua včetně jejích krajně pravicových členů bojovat o přežití.
„Je to stálá a nebezpečná hrozba, které se snažíme čelit každým nástrojem, který máme. Varujeme, že pohrávání si se statem quo… může spustit náboženský konflikt, jenž bude mít dopad nejen v Palestině a Jordánsku, ale v celém muslimském světě,“ řekl jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí, který bude středečnímu zasedání předsedat.
Zasedání se zúčastní všichni členové Ligy arabských států a také Turecko, Indonésie, Malajsie a Pákistán. Safádí ke svolání jednání uvedl, že by si celý svět měl uvědomit, že „Jeruzalém je časovaná bomba“. „Snažíme se to nebezpečí vysvětlit. Právně proti němu protestujeme. Snažíme se vytvořit povědomí o bezprostřední hrozbě, kterou pokračování těchto izraelských opatření přináší,“ dodal Safádí.
Jordánské opatrovnictví pro muslimy nábožensky nejdůležitějšího místa v Jeruzalémě, kde podle židovské tradice před třemi tisíci lety rovněž stál Šalomounův chrám, sahá až do doby Osmanské říše. Formalizováno bylo v roce 1878 Berlínskou smlouvou. Ve dvacátém století bylo rozšířeno i na křesťanská svatá místa a následně potvrzeno po válce v roce 1967 a znovu v izraelsko-jordánské mírové dohodě z roku 1994.
Obavy Jordánska, že by porušení dohody mohlo vést ke konfliktu, jsou opodstatněné, protože v tomto století už jednou násilnosti vyvolalo. V září 2000 totiž Chrámovou horu navštívil tehdejší lídr politické strany Likud Ariel Šaron, což se pro Palestince stalo záminkou k násilnostem, a tak začala druhá intifáda, jež trvala čtyři roky.