Článek
Páté kolo izraelsko-libanonských jednání se má konat od úterý do čtvrtka ve Washingtonu, napsal list The Times of Israel. Mají se jich účastnit velvyslanci obou zemí. Spojené státy, které působí jako mediátor, zastupuje poradce ministerstva zahraničí Dan Holler a náměstek ministra obrany pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti Dan Zimmerman.
Libanonský prezident v pondělí řekl: „Libanon bude vyjednávat za sebe a nepřijmeme, aby to jakákoli další strana dělala za nás. Vítáme jakoukoli podporu z jakékoli země, aby se ukončila válka, protože situace v regionu je propojená. Je však velký rozdíl mezi snahou nám pomoci a vměšovat se do našich vnitřních záležitostí.“
Aoun to řekl poté, co telefonicky projednával způsob, jak upevnit příměří v Libanonu a jaké kroky podniknout ke snížení napětí s americkým viceprezidentem J. D. Vancem, americkým vyjednavačem Jaredem Kushnerem a katarským premiérem.
Slova, že Libanon bude jednat za sebe, pronesl poté, co J. D. Vance naznačil, že v dekonfliktní skupině budou zastoupeny Spojené státy, Katar, Pákistán, Libanon a také Írán, přičemž Írán v Libanonu otevřeně podporuje nestátní Hizballáh, který útočí na Izrael. V podobné skupině v roce 2024 byly USA, Francie, Libanon, Izrael a síly OSN v Libanonu UNIFIL.
Aoun si nepřeje, aby tam byl zástupce teroristického hnutí Hizballáh.
Omezení možnosti Izraele reagovat
Vanceova představa vyvolala velké znepokojení v Izraeli, protože Izrael neměl být podle prvních informací televizního Kanálu 12 ve skupině zastoupen.
To posléze jeden americký představitel popřel listu The Times of Israel s tím, že mezi Washingtonem a Jeruzalémem jsou blízké vztahy. Dodal, že z přímé linky mezi Íránem a USA může Izrael jen profitovat. Z jeho slov však není jasné, zda bude Izrael ve skupině nakonec zastoupen. Navíc by Izrael mohl reagovat jen na aktuální hrozby a neprovádět preventivní údery.
Izraelská armáda proto požaduje, aby se izraelské politické vedení dohodlo co nejrychleji s libanonským, aby byla tato hrozba odvrácena.
Americké velitelství CENTCOM už spustilo mechanismus monitorující v reálném čase boje v oblasti, aby tvůrci politiky měli aktuální přesné informace, jak uvedl jeden z amerických představitelů. Tento mechanismus ale není součástí mechanismu, se kterým přišel J. D. Vance.
Dvě linie americké politiky
To podle listu The Times of Israel potvrdilo, že americká politika v oblasti Blízkého východu je dvojkolejná. Americko-íránská jednání vede viceprezident J. D. Vance a Jared Kushner se Stevem Witkoffem, zatímco izraelsko-libanonská se konají pod patronací ministra zahraničí Marka Rubia.
Rubio Íránu nedůvěřuje a zastává tradičnější republikánskou tvrdou jestřábí politiku. Vance reprezentuje izolacionisty, kteří říkají, že se mají Američané starat především o sebe.
Americký prezident Donald Trump sice Íránu vyhrožuje tvrdou odplatou, pokud nezkrotí Hizballáh, ale jeho cílem je dosáhnout trvalé dohody s Íránem, kterou by mohl prezentovat voličům jako americký úspěch a ospravedlnit jí válku s Íránem, která byla u Američanů velmi nepopulární.
Trump navíc přišel s ideou, že by Hizballáh v Libanonu mohly zpacifikovat syrské síly Ahmada Šary. Šara to však rozumně odmítl, protože nemá pod kontrolou ani celé území Sýrie. Sýrie navíc už několik dekád „dohlížela“ na Libanon, než se její síly podařilo v roce 2005 vyhnat poté, co se ukázalo, že byli Syřané zapleteni do vraždy expremiéra Harírího.