Článek
Úspěšných útoků bylo v prvním kvartálu 23 869, loni ve stejném období jich bylo 22 995. „Škoda na jednoho podvedeného člověka dosáhla 33 460 korun, loni činila 15 854 korun,“ uvedla Česká bankovní asociace (ČBA), která data zveřejnila.
„Pokusy o krádež ale dosáhly čtyř miliard, banky tak zachránily 3,4 miliardy korun,“ řekla ředitelka ČBA Educa Zdeňka Hildová.
Pachatelé podle ní vyvolávají silnější psychologický nátlak, mají propracovanější způsob práce, na své oběti útočí dlouhými telefonáty, simulují „spolupráci“ mezi falešnými bankéři a policisty. Takže si oběti přehazují mezi sebou. „Dochází i k zaměření na malé podniky, na někoho, kdo ovládá více účtů, například svůj a společenství vlastníků nebo školy,“ řekla Hildová. Společenství vlastníků sdružují majitele bytů v jednom domě.
Podvodníci vyhledávají kontakty na tyto lidi třeba na webu, připravují se na to, postupují v několika krocích. „Mají přesně připravený scénář, využívají i AI, která vyhodnocuje jejich kroky, říká jim, jak mají vůči oběti postupovat,“ uvedla Hildová.
„Obětí se může stát opravdu každý,“ řekla Andrea Komárková z pracovní skupiny ČBA pro kyberkriminalitu. Přibývá podle ní třeba podvodů s falešným policistou nebo bankéřem. Často si nechávají předat peníze od obětí přímo do ruky. „Namluví jim například, že potřebují sejmout z bankovek otisky prstů kvůli kriminalitě,“ upozornila.
Podvody s investičními poradci
Časté jsou i podvody s investičními poradci. Centrum pro výzkum online rizik na sociálních sítích společnosti Meta, třeba Facebooku či Instagramu, zaregistrovalo 22 tisíc reklam z podvodných účtů. Těch odhalilo asi 550.
Třetím typem podvodů je to, že podvodníci přimějí lidi, aby si na počítač či telefon nainstalovali aplikaci a dali jim přístupové údaje do bankovnictví či ke kartě. Například tím, že musejí kvůli kriminalitě něco ověřit. Stále však fungují i whatsappové podvody, kdy kyberšmejdi získají přístupy do profilů lidí a rozesílají jejich známým a příbuzným zprávy se žádostí o finanční pomoc.
Podle Marie Šimůnkové z projektu Nekrachni se podařilo jejím spolupracovníkům proniknout do dvou skupin kyberšmejdů zaměřených na investice. „Jedna z nich pronikla do skupiny cílené na dívky. Kyberpodvodníci jim tam například říkali, že jim v životě nikdo nepomůže, že musejí investovat,“ uvedla.
Největší zachráněná částka letos u bank byla 12,6 milionů korun u jednoho člověka. Jednalo se o typ podvodu „falešný kriminalista“, který se pokoušel svou oběť přimět k tomu, aby „zachránila“ své peníze a převedla je na účet kyberpodvodníků.
Třetí největší ekonomika světa
Podle Jany Lvové ze společnosti Mastercard se jedná o celosvětový problém. „Každou minutu se na světě podaří odvrátit dvě stě podvodů,“ prozradila.
Ne vždy to ale má šťastný konec. Celosvětově se uskuteční kyberpodvody za jeden bilion amerických dolarů, což je asi 21 bilionů korun. Celých 96 % obětí přitom nezíská své peníze nikdy zpět. „Z kyberkriminality se stává třetí největší ekonomika světa,“ dodala.
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
