Článek
Předseda íránského parlamentu Mohammad Bakr Kalíbaf varoval před pokusy o okupaci jakýchkoli íránských ostrovů. Podle stanice CNN je ale Íránu jasné, že Američané by měli zájem především o ostrov Charg, kudy prochází zhruba 90 procent íránského exportu ropy.
„Pečlivě sledujeme všechny pohyby USA v regionu, zejména nasazení vojsk,“ poznamenal Kalíbaf.
Americká armáda již 13. března zaměřila údery na Charg a uvedla, že bylo zasaženo 90 cílů včetně „skladišť námořních dronů, bunkrů pro skladování raket a řady dalších vojenských objektů“. Ropnou infrastrukturu na ostrově ale „vynechala“, podle amerického prezidenta Trumpa „ze slušnosti“, uvedla CNN.
Nyní ale Íránci na ostrově posilují protivzdušnou obranu včetně balistických raket, přesouvají tam také vojáky vybavené raketami země-vzduch velmi krátkého dosahu s infračerveným pasivním naváděním, které se dají odpalovat z ramene.
Na Chargu íránská armáda také klade pasti, včetně protipěchotních a protipancéřových min, a to i na pobřeží, kde by americké jednotky mohly případně provést obojživelné vylodění, pokud by Trump zavelel k pozemní operaci.
Prezident o ní vážně uvažuje, protože by případné dobytí íránského „ropného srdce“ rád použil jako páku na islámskou republiku, aby ji donutil otevřít Hormuzský průliv.
Ostrov Charg se nachází na samém severním konci Perského zálivu, daleko od Hormuzu, ale kriticky blízko íránských ropných zařízení. Má zhruba třetinu rozlohy Manhattanu, což znamená, že USA by musely nasadit robustní výsadkové síly, aby ostrov dobyly, řekl CNN zdroj obeznámený s americkým vojenským plánováním.
Experti pozemní operaci zpochybňují
Odborníci se ale přou, zda je vůbec nutné se o takovou operaci pokusit, protože úspěšné dobytí ostrova by samo o sobě nevyřešilo problémy spojené s Hormuzským průlivem a íránskou dominantní rolí v dopravě surovin včetně těch energetických.
Podle CNN mezi odborníky existují obavy, že převzetí kontroly nad Chargem by si vyžádalo příliš mnoho obětí mezi americkými vojáky.
„Toho bych se velmi obával,“ řekl admirál ve výslužbě James Stavridis, bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO, který nyní slouží jako vojenský analytik CNN. „Íránci jsou chytří a bezohlední. Udělají vše, co je v jejich silách, aby americkým silám způsobili maximální ztráty, a to jak na lodích na moři, tak zejména poté, co by se pozemní jednotky ocitly kdekoli na jejich území.“
Trump má nyní na Blízkém východě k dispozici dvě expediční jednotky o několika tisících mariňáků, které se specializují na rychlé reakce, obojživelné vylodění, nálety a útočné mise z obojživelných lodí námořnictva. K tomu by měla v nadcházejících dnech do oblasti dorazit zhruba tisícovka příslušníků 82. výsadkové divize, kteří by šli také „do akce“.
Přesto američtí spojenci ze zemí Perského zálivu na Trumpovu administrativu naléhají, aby neprodlužovala válku pozemní operací na ostrově Charg, která by téměř jistě vyvolala íránskou odvetu proti jejich infrastruktuře. Země Perského zálivu místo toho tlačí na USA, aby „definitivně“ zlikvidovaly íránský program balistických střel. Vidí také jiné možnosti, jak vyvinout tlak na Írán.
Podle Stavridise jde mimo jiné o námořní blokádu Chargu, která by znemožnila vývoz íránské ropy. „Toho by se dalo dosáhnout i bez pozemního výsadku,“ poznamenal admirál.
