Článek
Dosavadní Irák a Sýrie vznikly se zánikem koloniálních poměrů po druhé světové válce, přičemž základ jejich hranic byl uměle vytyčen ještě během první světové války. Tyto zhroucené státy nebude podle BBC zřejmě možné opět sjednotit.
Odstupující náčelník generálního štábu pozemních sil USA Raymond Odierno v srpnu dokonce navrhl, zda by pro řešení situace v Iráku nebylo lepším řešením připravit jeho rozdělení.
Tamní situace je přehledná: slabá šíitská vláda v Bagdádu bojující proti IS a korupci, přičemž ani v jednom se jí moc nedaří, ačkoli za ní stojí USA a Írán. Severní regiony ovládají Kurdové, kteří patří k velké opoře boje proti IS. Menšinoví sunnité se cítí přehlížení Bagdádem a někteří z nich rovnou bojují v řadách Islámského státu.
Příslušník irácké šíitské milice pálí z minometu u Bajdží
Chaos v Sýrii
Situace v Sýrii je složitější, protože na jejím území probíhá současně více konfliktů. Země je však také etnicky a nábožensky rozdělená. Na severu žijí Kurdové, na zbylém území pak Arabové, kteří jsou vyznáním nejen sunnité, ale i alávité, šíité, drúzové a křesťané.
Mezinárodní koalice tam bojuje proti Islámskému státu a spolupracuje při tom s Kurdy. V zemi však probíhá i občanská válka, kde se různorodé skupiny vzbouřenců včetně islámských radikálů z Fronty an-Nusra napojené na Al-Káidu snaží svrhnout prezidenta Bašára Asada.
Toho podporuje Írán a libanonský šíitský Hizballáh, naopak země Perského zálivu, obávající se růstu moci Íránu, podporují finančně i zbraněmi protiasadovské vzbouřence včetně radikálů z An-Nusry. A boj proti skupinám podporovaným Íránem je pro ně důležitější než válka s IS. Jednotlivé vzbouřenecké skupiny však neútočí jen na Asadovy vojáky, ale i na sebe navzájem.
Dvojice amerických letounů F-15E Strike Eagle se vrací z útoků v Sýrii.
Spojené státy také chtějí odchod Asada, ale tvrdí, že toho nejde dosáhnout silou. Shodu mezi diplomaty a společný postup pak komplikuje fakt, že Asad patří na stranu bojující proti IS.
Touha po Kurdistánu
Dalším problémem jsou ambice Kurdů žijících v Iráku, Turecku i Sýrii. Rozpad Sýrie a Iráku jim nahrává. Turecko se ale bojí, že by se k iráckým a syrským Kurdům přidali i ti turečtí a požadovali by odtržení Kurdy obývaných oblastí.
Turecko se tak sice nedávno připojilo k boji proti IS, jenže hlavními terči jeho letadel jsou ve skutečnosti Kurdové, tedy spojenci USA v boji proti radikálům. BBC proto tvrdí, že v oblasti probíhají aktuálně čtyři války. Tou poslední je turecká proti kurdským separatistům.
Většina analytiků se podle BBC zaměřuje na důsledky hrozícího kolapsu Iráku a Sýrie, podle ní je však skutečným hybatelem regionálních změn možnost vzniku dvou nových států – chalífátu IS a Kurdistánu.
Bojovníci kurdských milicí (YPG) v dobytém městě Tel Abjad pózují pod vlajkou Islámského státu
Neobvyklá politická a vojenská spojenectví, která vznikla, jsou důsledkem nejen zanikajícího starého pořádku, ale také šoku z nového řádu, který se teprve rýsuje.
Dopad na izraelsko-palestinský konflikt
Nové války mají také vliv na letitý konflikt Izraele a Palestinců.
Islámští radikálové se dostali v Sýrii k severní hranici Izraele a operují i u jeho jižních hranic na Sinaji.
Utužuje se tak izraelské spojenectví s Jordánskem. Izrael prodal nebo přesunul do Ammánu bitevní vrtulníky i bezpilotní letadla a izraelské tankovací letadlo doprovázelo jordánské stíhačky při přeletu na společné vojenské cvičení do USA.