Američtí mariňáci v nové roli? Před Íránem mohou chránit i na palubě cizích tankerů

Existenci plánu potvrdilo agentuře AP pod podmínkou anonymity pět amerických představitelů s tím, že finální rozhodnutí ještě nebylo učiněno. Průlomové nasazení amerických mariňáků na komerční plavidla cizích zemí by podle nich vyžadovalo souhlas země, pod jejíž vlajkou loď pluje, a také země, kde je registrován její vlastník.

„Umístění amerických sil na palubu komerčních tankerů by bylo vítaným návratem ke kořenům služby,“ podpořil přitom plán v komentáři zveřejněném v pátek agenturou Bloomberg James Stavridis, penzionovaný americký admirál a bývalý šéf Vrchního velitelství sil NATO v Evropě.

Velká část ropy ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kuvajtu a další zemí se přepravuje na lodích plujících přes Hormuzský průliv, úžinu spojující Perský záliv a Ománský záliv. Oblastí proudí zhruba pětina světových dodávek ropy. Íránské síly tam přitom od roku 2021 obtěžovaly, napadly nebo zadržely více než dvacítku komerčních lodí plujících pod vlajkami různých zemí, uvedlo podle webu Stripes.com americké námořnictvo.

Minulý měsíc se íránské námořní síly pokusily ukořistit dva tankery v Ománském zálivu poblíž průlivu a na jednu z lodí střílely. Mariňáci, kteří se v Bahrajnu cvičí jako ochranka komerčních plavidel jsou přitom součástí mnohem širší, zhruba třítisícové skupiny příslušníků námořnictva, které USA nově do oblasti Perského zálivu vyslaly společně se stíhačkami a torpédoborcem USS Thomas Hudner.

Agentura AP upozornila, že bezprecedentní nasazení amerických mariňáků přímo na tankery může vést jak k uklidnění, tak k další eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem. Vztahy mezi oběma zeměmi mají přitom mnoho vrstev – list New York Times aktuálně informoval o vyjednání „neformální dohody“, v jejímž rámci by Írán měl omezit jaderný program i vojenské aktivity výměnou za zmírnění amerických sankcí.