Článek
Trumpova administrativa si s útokem na Írán pohrává už téměř měsíc. Zásah odůvodňuje brutálním potlačením protivládních demonstrací, při němž íránské bezpečnostní síly zabily tisíce lidí.
Podle serveru Middle East Eye, který se odvolává na nejmenované americké zdroje, nyní politické a vojenské špičky v USA „intenzivně“ probírají, jaké by mohly být důsledky íránské odvety. Teherán reagoval na americké bombardování svých jaderných zařízení v červnu 2025 útokem na základnu al-Udajd v Kataru. Íránci tehdy Američany předem upozornili a škody byly omezené.
Tentokrát by ale americký útok mohl být vnímán jako existenční hrozba pro islámskou republiku a Írán by mohl reagovat důrazněji, třeba útokem na americké základny v celém regionu nebo uzavřením Hormuzského průlivu, jímž proudí 20 procent světové ropy.
Americké údery by přesto podle portálu mohly přijít tento týden, časový harmonogram se ale může změnit. Trump totiž ve vztahu k případnému zásahu „lavíruje“. Zatímco na počátku protivládních protestů v Íránu vyzval demonstranty k „převzetí“ státních institucí a hrozil americkým zásahem, pokud neustane zabíjení protestujících, v polovině ledna ustoupil a prohlásil, že „zabíjení skončilo“.
Názory amerického prezidenta podobným způsobem „létaly nahoru a dolů“ i v případě Venezuely, než Trump nařídil útok a zadržení prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželky, připomněl Middle East Eye.
Silnější než na počátku ledna
Randa Slim, analytička ze Stimsonova centra pro Blízký východ, uvedla, že Trumpovo uvolnění tlaku na Írán bylo pouze dočasné. Podle ní jsou USA nyní vojensky v silnější pozici k zahájení útoku než na začátku ledna. Kromě letadlové lodi USS Abraham Lincoln s kompletním doprovodem, která je už v oblasti spadající do kompetence amerického regionálního velení (CENTCOM), přibyly do oblasti bojové i tankovací letouny a další bitevní lodě. Navíc Američané posílili své základny v regionu dalšími systémy protivzdušné obrany Patriot a THAAD.
Abraham Lincoln nese letouny F-35 a stíhačky F/A-18 a k tomu také letoun elektronického boje EA-18G Growler. V doprovodu má mimo jiné torpédoborce s řízenými střelami. „Máme velkou sílu mířící směrem k Íránu. Raději bych neviděl, že se něco stane, ale velmi pozorně to sledujeme,“ řekl Trump ve čtvrtek večer po návratu ze švýcarského Davosu.
V rozhovoru pro server Axios v pondělí prohlásil, že situace kolem Íránu zůstává nejistá, ale Teherán má podle něj zájem o jednání. „Chtějí dosáhnout dohody. Vím to. Byli s námi mnohokrát v kontaktu a chtějí jednat,“ uvedl americký prezident. Zároveň ale připomněl, že USA už vyslaly k Íránu „velkou armádu“.
Podle zdrojů Axios se Pentagon připravuje na možný rozkaz prezidenta a admirál Brad Cooper, velitel amerického CENTCOM, již v Izraeli konzultoval koordinaci obrany při íránské reakci a potenciální společnou vojenskou akci. V červnu 2025 se podobná jednání mezi Cooperovým předchůdcem Michaelem Kurillou uskutečnila pouhých pět dní před zahájením amerického útoku.

Letadlo F/A-18E Super Hornet startuje z lodi USS Abraham Lincoln

Hormuzský průliv

