Článek
Americké námořnictvo se už přes dva měsíce snaží prolomit íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Ve válce americká vojska vyčerpala značnou část zásob střel a dalších technologií.
Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se navíc nedaří se z konfliktu vyvázat. Pomoc mu ve válce, kterou USA zahájily společně s Izraelem, navíc odmítla řada spojenců z řad Severoatlantické aliance.
Na nadcházející schůzce Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga tak bude mít nejspíš silnější pozici Peking, tvrdí portál Politico s odvoláním na nejmenovaného bývalého zaměstnance Pentagonu.
„Číňané by měli plné právo se Ameriky zeptat, co vám ještě zbývá, abyste mohli budovat odstrašující sílu. V této otázce nelze blafovat,“ uvedl bývalý úředník ministerstva obrany.
Podle něj Čína bedlivě sleduje každý americký krok proti Íránu, kterých by pak mohla využít v případném konfliktu s USA. Peking dlouhodobě navyšuje kapacity raket, dronů a střel s plochou dráhou letu.
Jako signál slabosti by si Čína mohla vyložit přesunutí jedné z amerických námořních úderných skupin z Pacifiku na Blízký východ. To naznačuje, že ani americký arzenál není neomezený.
Američané však zatím zůstávají v klidu. „Nijak nás přesun sil v odstrašení Číny neomezí,“ uvedl admirál Samuel Paparo, který velí americkému námořnictvu v Pacifiku. Mínil tím, že americké posádky získají bojové zkušenosti, které těm čínským chybí.
Peking od krátkého konfliktu s Vietnamem v roce 1979 nevedl žádnou válku a čínská armáda navíc prochází dlouhou čistkou, během které bylo zbaveno funkcí přes sto vysokých důstojníků a dva bývalí ministři obrany dokonce dostali trest smrti, připomnělo Centrum strategických a mezinárodních studií.
