Hlavní obsah

Američané přesouvají vězněné islamisty ze Sýrie do Iráku. Damašek a Kurdové proto prodloužili příměří

Syrská vláda a kurdské síly se v sobotu domluvily na prodloužení stávajícího příměří nanejvýš o měsíc, aby Spojeným státům umožnily přesun vězňů podezřelých z příslušnosti k Islámskému státu a Al-Káidě do Iráku. Konflikt mezi vládou a Kurdy nesl riziko toho, že by se během něj tisíce džihádistických bojovníků, z nichž řada má evropské občanství, mohly dostat zpět na svobodu.

Foto: Ghaith Alsayed, ČTK/AP

Syrský voják

Článek

Střety o kontrolu nad třemi čtvrtěmi v Aleppu na začátku ledna vedly k drtivé ofenzivě vládních sil, které požadují rozpuštění kurdských Syrských demokratických sil (SDF) a začlenění jejich bojovníků do syrské armády. Kurdové, kteří ještě na začátku roku ovládali přibližně třetinu země, včetně ropných polí a klíčové infrastruktury, po dvou týdnech syrské ofenzivy kontrolují už jen posledních pár měst, rekapituluje události deník The Guardian.

Největší obavy konflikt v Sýrii vzbudil proto, že Kurdové hlídali tisíce vězněných údajných bojovníků Islámského státu a Al-Káidy a desetitisíce jejich příbuzných držených v detenčních táborech. To bylo jedním z důvodů, proč obě strany v úterý uzavřely čtyřdenní příměří, aby se tento problém vyřešil.

Přesun džihádistů z věznic do Iráku organizují americké síly. Celkem by se mělo jednat o téměř 7 tisíc vězňů, které chtějí Američané ze země dostat během následujících pár dní. Nad zbylými věznicemi, které dosud spravovali Kurdové, včetně detenčních táborů, již převzaly kontrolu vládní síly.

Jediným vězením, ze kterého islamisté utekli, byla věznice Aš Šadádí, ze které se jednotky SDF stáhly. Kurdská média tvrdila, že se na svobodu dostalo až 1500 džihádistů, ale syrská vláda později uvedla, že jich bylo pouze 200 a většinu syrské jednotky pochytaly. Američtí představitelé později uvedli, že pravdivá je syrská verze událostí. Navíc dodali, že se na svobodu dostali jen nízko postavení členové IS.

Přesun vězněných islamistů je zjevně jediným ze čtrnácti bodů mírového plánu, které kurdské síly během dojednaného příměří splnily. Další body požadovaly například, aby SDF složily zbraně a jejich vojáci se stali součástí syrské armády. Místo toho obě strany klidu zbraní využily k přípravě na otevřenou válku. SDF v oblastech pod jejich kontrolou nashromáždily síly a jejich lídři vyzývají ke všeobecné mobilizaci obyvatelstva.

Syrská vláda mezitím ke frontové linii posílá další vojáky a tanky. Po dokončení převozu vězňů do Iráku tak s největší pravděpodobností vláda splní svůj slib, obnoví ofenzivu a její síly potáhnou dál na Hasaku a Kámišlí.

Damašek tažením proti Kurdům potvrdil svá dřívější prohlášení, že nestátní ozbrojené skupiny už nebude tolerovat a hodlá zemi sjednotit i za cenu nasazení síly. Přesto by zjevně preferoval, kdyby Kurdové podmínky dohody splnili. Boje na území, kde Kurdové tvoří většinu obyvatelstva, budou nejspíš krvavější než dosavadní střety. I v případě syrského vítězství je navíc možné, že se SDF pouze stáhnou do ústraní a přemění se v povstaleckou skupinu ve stylu Strany kurdských pracujících (PKK).

Přesun vězňů do Iráku pak ukazuje, že USA po více než dekádě přestaly Kurdy podporovat a plnohodnotného partnera v boji s islamisty nyní vidí v Syrské vládě. Po dokončení přesunu Američané na severovýchodě Sýrie už nebudou mít prakticky žádné zájmy.

Výběr článků

Načítám