Článek
Některé západní země mezitím začaly odrazovat své občany před cestami do Turecka. Učinilo tak například britské ministerstvo zahraničí s tím, že nebezpečný je nejen Istanbul, ale i zbývající části země. Před návštěvami Istanbulu varovalo i španělské ministerstvo zahraničí s tím, že v nynější době to "není vhodné".
Ostré odsouzení
Atentáty ostře odsoudila řada zemí a organizací, mj. Evropská unie (EU), Rada Evropy, Vatikán, Rusko, Německo, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Francie, Řecko, Izrael, Indie ale i například Sýrie. Italský premiér Silvio Berlusconi, jehož země nyní předsedá EU, zaslal turecké vládě dopis, v němž vyjádřil naději, že poslední teroristické údery neodradí Turecko od jeho cíle stát se členem unie.
Mnohé státy rovněž zpřísnily bezpečnostní opatření u svých diplomatických misí a dalších objektů považovaných za možný cíl teroristických útoků. O silnější policejní ochranu požádalo také britské velvyslanectví v Praze.
Pachatelé hrozí dále
"Tyto útoky jsou společnou akcí Fronty velkých východních islámských nájezdníků (IBDA-C) a al-Kajdá. Naše akce proti zednářským cílům budou pokračovat. Muslimové nejsou osamoceni," uvedl neznámý muž v telefonátu agentuře Anadolu, jenž se jménem obou organizací přihlásil k atentátu. Podle agentury prohlášení ještě jednou zopakoval, načež zavěsil.
Obě organizace podle svých prohlášení stály i v pozadí sobotních úderů proti synagogám. Turecké úřady v souvislosti s nimi zatkly šest osob. Prokurátor pět ze zadržených obvinil z pokusu o násilné svržení ústavního pořádku, šestého pak z podpory teroristické organizace.
Turecko je dlouholetým členem NATO a je považováno za jednoho z nejbližších spojenců USA v muslimském světě.
