Bez USA, ale s Ukrajinou. Evropa začíná mluvit o nové alianci místo NATO

Někteří evropští představitelé popisují v soukromí Trumpův spěch anektovat suverénní dánské území za „šílenství“ a pokládají si otázku, zda po dobrodružství ve Venezuele, odkud Američané po speciální operaci unesli tamního vůdce Nicolase Madura, neuvázl šéf Bílého domu ve „válečném režimu“.

Jsou přesvědčeni, že si zaslouží nejtvrdší evropskou odvetu za to, co mnozí vnímají jako jasný a nevyprovokovaný „útok“ proti spojencům na druhé straně Atlantiku. „Myslím, že je to vnímáno jako krok za hranou,“ řekl jeden evropský diplomat.

Mnozí evropští představitelé jsou přesvědčeni, že je třeba začít čelit realitě, že Trumpova Amerika už není spolehlivým obchodním partnerem, natož spolehlivým bezpečnostním spojencem. A podle toho by se měla Evropa zařídit, píše Politico.

„Dochází k posunu v americké politice a v mnoha ohledech je trvalá,“ uvedl vysoký představitel evropské vlády. „Vyčkávat není řešení. Je potřeba v nové realitě pracovat na novém uspořádání,“ uvedl.

Pokud nenastane radikální změna přístupu Spojených států, zdá se, že tento proces pravděpodobně skončí radikálním přetvořením Západu. Důsledky sahají od transatlantických ekonomických škod s rostoucím obchodním napětím až po bezpečnostní rizika, kdy se Evropa snaží bránit sama sebe bez americké pomoci dříve, než je plně připravena.

Zřejmě to bude mít důsledky i pro Spojené státy v podobě zvýšených nákladů. Například to může ochromit jejich schopnost promítat tvrdou sílu v Africe nebo na Blízkém východě bez přístupu k síti základen, letišť a logistické podpory, kterou Evropa v současnosti USA poskytuje.

Ukončení osmdesáti let mírové spolupráce, vzájemné podpory a výnosného obchodování, což by rozvod s USA znamenal, včetně zasazení smrtící rány Severoatlantické alianci, je ale pro většinu evropských států bolestivé, píše Politico. Mnohé vlády chtějí zachránit, co mohou, a například italská premiérka Giorgia Meloniová se snaží vztahy obnovit.

Na druhou stranu pro některé evropské představitele není problém si budoucnost bez Spojených států představit. Takzvaná koalice ochotných by mohla být dobrým základem pro nové uspořádání.

„Koalice ochotných začala činností, v jejímž středu byla Ukrajina,“ řekl jeden diplomat webu Politico. „Ale vytvořilo to velmi úzké vazby mezi některými klíčovými lidmi v hlavních městech. Budují důvěru a také schopnost spolupracovat. Znají se jménem a je snadné se ozvat a posílat si zprávy,“ dodal.

Tento formát by se mohl stát základem nové bezpečnostní aliance v době, kdy USA již nepodporují NATO a evropskou bezpečnost. Nové uspořádání by nevylučovalo spolupráci s Amerikou, ale ani by ji nebralo jako samozřejmost.

V textových chatech s vůdci Washingtonské skupiny je také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což přináší další zajímavou myšlenku. Ukrajina je zdaleka nejvíce militarizovanou zemí mezi zastoupenými zeměmi, s obrovskou armádou, vysoce sofistikovaným průmyslem výroby dronů a s více odbornými znalostmi v realitě vedení války než kdokoli jiný.

Ačkoliv Ukrajina dlouhodobě usiluje o členství v NATO, nyní se to zdá být menší cenou než dříve, protože americké sliby podpořit jakékoli bezpečnostní záruky jsou den ode dne méně přesvědčivé.

Pokud by se vojenská síla Ukrajiny propojila se silou Francie, Německa, Polska a Velké Británie a dalších, byla by obrovská a zahrnovala by jak jaderné, tak nejaderné státy.