Článek
Institut upozorňuje, že se Putin i Lukašenko zdrželi veřejných projevů na téma ruské invaze na Ukrajinu. „Putin svůj běloruský protějšek zřejmě nepřesvědčil. Lukašenko pravděpodobně upraví svou rétoriku, aby vytvořil věrohodné vysvětlení pro obyvatele země, proč se náhle odvrátil od fiktivní hrozby invaze NATO a připojení se k Putinově katastrofální invazi na Ukrajinu,“ píše se ve zprávě Institutu pro studium války.
Analytici se také domnívají, že se Kreml snaží skrýt Putinovy primární záměry vyvíjet tlak na Lukašenka ohledně propojení Běloruska s Ruskem. „Putin řekl, že Rusko nemá v plánu Bělorusko pohltit. Toto prohlášení bylo učiněno poté, co Lukašenko 16. prosince znovu vyhlásil nezávislost a plnou suverenitu Běloruska. Vypadá to jako obranná reakce na Lukašenkova slova,“ uvádí zpráva institutu.
Putin s Lukašenkem během pondělního osobního setkání dohodli nejen ekonomickou, ale především vojenskou spolupráci. Týká se to nejen společných vojenských cvičení, ale také vývoje nové vojenské techniky. Rusko se podle Lukašenka bude podílet na přípravě posádek běloruských armádních letounů uzpůsobených k použití munice se speciální jadernou bojovou hlavicí.
Načrtnutá vojenská a ekonomická spolupráce obou zemí ale neznamená, že se Rusko snaží Bělorusko „pohltit“, prohlásil Putin. Uvedl, že tyto „fámy“ jsou pokusem nepřátel Běloruska a Ruska zpomalit „integrační proces“ obou zemí. Rusko a Bělorusko tvoří formálně svazové soustátí od roku 1999.
Bělorusko uvedlo do pohotovosti raketové systémy S-400 a Iskander
