Článek
Základna se buduje u osady Pavlovka v okrese Sluck v Minské oblasti v místech, kde Sovětský svaz během studené války uchovával jaderné zbraně, upozornila stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Liberty (RFE/RL). Výstavba vojenského zařízení, o kterém se nepíše v žádných oficiálních záznamech, začala v červnu loňského roku.
Satelitní snímky ukazují několik rozestavěných staveb, včetně hangárů, zdí, skladů munice a základů toho, co analytici tvrdí, že by mohly být systémy protivzdušné obrany.
Důstojník finské rozvědky ve výslužbě, major Marko Eklund, uvedl, že místo na snímcích vypadá jako budoucí raketová základna, a dodal, že bude „strategickým přínosem“ nejen pro Bělorusko, ale i pro jeho největšího spojence Rusko.
Další část budované základny u osady Pavlovka jižně od běloruského hlavního města Minsku.
Raketová základna poblíž Minsku není jediným vojenským zařízením, které se staví poblíž hranic zemí NATO. Podle RFE/RL buduje Moskva rozsáhlé zařízení necelých 100 kilometrů od Polska a Litvy v Kaliningradské oblasti, která je ruskou exklávou v regionu.
Zařízení pro novou ruskou vojenskou posádku se údajně staví také poblíž hranic země s Finskem, které v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vstoupilo do NATO.
Znepokojení Západu vyvolávají také rozsáhlé společné vojenské manévry Ruska a Běloruska, během nichž mají vojáci obou zemí cvičit jaderné údery a použití orešniků. Začalo v pátek a má skončit v úterý 16. září.
V roce 2021 vyslala Moskva na podobné cvičení měsíce před invazí na Ukrajinu 200 tisíc vojáků. Očekává se, že letošní ruská účast bude menší, protože Moskva své vojáky potřebuje v bojích na Ukrajině. Polsko v reakci na cvičení a také den poté, co ruské drony narušily jeho vzdušný prostor, oznámilo, že poslalo na hranice s Ruskem a Běloruskem přibližně 40 tisíc vojáků.
