Článek
Po setkání se svým egyptský protějškem Clintonová sdělila, že americký prezident měl po setkání s Netanjahuem zcela jasno v tom, že se musí zastavit rozšiřování všech osad. „Žádné jen některé osady, žádné jen předsunuté, žádné výjimky pro přirozený růst. Myslíme si, že je to v našem nejlepším zájmu, když se angažujeme v zastavení rozšiřování osad,“ uvedla Clintonová.
Izrael souhlasí jen s likvidací malých osad, kde žije jen pár lidí. V neděli Netanjahu na zasedání kabinetu řekl: „Neexistuje žádný způsob, jak říkat lidem, že nemají mít děti, nebo nutit mladé lidi, aby se odstěhovali od svých rodin.“
Ve stovce osad žije asi půl miliónu Židů. Budují se od roku 1967, kdy Izrael po šestidenní válce okupoval západní břeh Jordánu.
Izrael výzvu Clintonové odmítl
S ukončením výstavby osad počítal i plán minulého prezidenta USA George Bushe z roku 2003, známý jako Cestovní mapa. S tím Izrael souhlasil.
Palestinci podmiňují rozhovory s Izraelem právě zastavením výstavby a odstraněním blokád na silnicích.
Na čtvrteční slova Hillary Clintonové reagovala izraelská vláda prostřednictvím svého mluvčí odmítavě. Mark Negev řekl, že Izrael bude ve výstavbě na západním břehu pokračovat a o jejím osudu by měla rozhodnout mírová jednání s Palestinci.
Izraelci využívají většinu vodních zdrojů
Izrael za působení na palestinských územích kritizovala v tomto týdnu i Světová banka, tentokrát v souvislosti s využíváním vodních zdrojů. Podle ní Izraelci využívají třikrát více vody než Palestinci na západním břehu. Území navíc páté léto po sobě sužuje sucho.
Ačkoliv Izraelci i Palestinci berou společně vodu z horské zvodně na západním břehu Jordánu, Palestinci mají přístup k jen pětině zdrojů a Izraelci využívají zbytek. Zatímco každý Izraelec ročně průměrně spotřebuje 240 kubických metrů vody, Palestinec na západní břehu jen 75 a obyvatel pásma Gazy 125 kubíků. Lidé na západním břehu jsou závislí na dodávkách izraelské společnosti Mekorot, přičemž v některých oblastech připadá denně na osobu jen 10 až 15 litrů vody.