Článek
„Trump také zvažoval poslání řízených střel Tomahawk, stejných zbraní, které byly minulý měsíc použity proti íránským cílům. Pokud by byly vystřeleny z Ukrajiny, mohly by zasáhnout Moskvu a Petrohrad,“ napsal ve svém komentáři Ignatius.
Podle něho o poslání těchto zbraní Trump uvažoval ještě v pátek. V nejnovějším balíku pomoci, o němž Trump hovořil se šéfem NATO Markem Ruttem v pondělí na tiskové konferenci, se ale podle jeho informací tomahawky nenacházejí.
„Podle mých informací ale tomahawky prozatím nejsou na seznamu dodávek. Mohly by tam být později, pokud by Trump chtěl získat ještě větší páku (na Rusko),“ dodal americký novinář.
Trump s Ruttem na konferenci hovořili o tom, že Ukrajina získá od USA zbraně v hodnotě několika miliard dolarů. Zaplatí je přitom členské země NATO, jak oznámil Rutte. Kyjev by měl obdržet systémy protivzdušné obrany Patriot a rakety do něho, dále nespecifikované množství raket neurčeného typu a také munici.
Server RBK-Ukraine s odkazem na své zdroje uvedl, že by Trump v rámci této pomoci mohl Ukrajině také povolit plné využití 18 zbývajících amerických taktických balistických střel ATACMS, kterými Ukrajina ještě disponuje. Ty mají účinný dostřel asi 300 kilometrů a mohly by udeřit na ruská vojenská letiště, sklady či na základny nedaleko hranic s Ukrajinou.
Jak by tomahawky použili?
Je ovšem otázka, jak by Ukrajinci s tomahawky naložili. Obvykle se totiž vypalují z ponorek nebo lodí, kterými Ukrajinci nedisponují. Dají se vypalovat také z pozemních odpalovacích platforem, kterých je ovšem málo. Sami Američané je odpalují výhradně z ponorek či lodí, ze země je odpálili pouze jednou při testovacím odpalu v roce 2019. Kromě toho by Ukrajinci také potřebovali vyškolit personál a mít zajištěnou infrastrukturu pro navigaci a plánování letu střel.
Není také jasné, jakou přesně střelu Tomahawk by Ukrajina mohla získat. Nejvíce využívanou je BGM-109E (TLAM-E / Block IV) s dostřelem 1600 kilometrů. Postupně je nahrazována stejným typem s označením Block V. Ten má dosah až 1850 kilometrů.
V minulosti pak existovala také varianta BGM-109A (TLAM-N) osazená jadernou hlavicí, která byla vyřazena v roce 1991. Účinný dostřel měla 2500 kilometrů.
