Článek
Mezi orgány, kterých se škrty pozic dotknou, patří podle agenturních zdrojů britskému Centru NATO pro sdílení zpravodajských informací (NIFC) a Velitelství speciálních spojeneckých operačních sil (ASOFC), které sídlí v Bruselu.
Rušit by se podle zdrojů agentury měla místa také v portugalském STRIKFORNATO, které dohlíží na námořní operace, stejně jako několik dalších v podobných subjektech aliance, píše agentura.
Tyto změny jsou však vzhledem k velikosti amerických vojenských sil rozmístěných v Evropě relativně malé a nemusí nutně znamenat širší odklon USA od tohoto kontinentu. V Evropě je rozmístěno přibližně 80 tisíc vojáků, z nichž téměř polovina je v Německu, připomněla agentura Reuters.
Snížení počtu zaměstnanců však pravděpodobně vyostří obavy Evropanů o budoucnost aliance, které jsou již tak vysoké vzhledem k intenzivním snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se snaží získat Grónsko patřící k Dánsku, členovi NATO.
Nevyloučil přitom ani nasazení vojenských sil, což vyvolává obavy o možném útoku jednoho člena aliance na druhého. To by podle dánské premiérky Mette Frederiksenové znamenalo konec aliance.
Agentura Reuters podotkla, že nezískala úplný seznam subjektů NATO, které budou novou politikou dotčeny. Podle jednoho ze zdrojů je v subjektech, které budou postiženy škrty, umístěno asi 400 amerických vojáků, což znamená, že celkový počet Američanů v orgánech NATO se sníží přibližně o polovinu.
