Článek
„Jakkoli naprosto respektuji nezávislost izraelského soudního systému i jeho náležitosti, jsem přesvědčen, že tento ‚případ‘ vedený proti Bibimu, který dlouhou dobu bojuje po mém boku, mimo jiné i proti velmi tvrdému protivníkovi Izraele, Íránu, je politicky motivovaným a neoprávněným stíháním,“ napsal Trump v dopise.
„Tímto Vás vyzývám, abyste plně omilostnil Benjamina Netanjahua, který byl obávaným a rozhodným premiérem v době války. (…) A nyní vede Izrael do období míru, které zahrnuje i mou pokračující spolupráci s klíčovými vůdci Blízkého východu s cílem připojit mnoho dalších zemí k světově významné Abrahamově dohodě,“ dodal podle The Times of Israel.
Lídr opozice Ja'ir Lapid podle jiné zprávy serveru poznamenal, že aby prezident mohl Netanjahua omilostnit, musel by se premiér k činům nejdříve přiznat. „Připomínka: Izraelský zákon stanoví, že první podmínkou pro udělení milosti je přiznání viny a vyjádření lítosti nad spáchanými činy,“ uvedl Lapid ve svém prohlášení.
Deník Haarec vysvětlil, kdy může prezident někoho omilostnit. „Pravomoc prezidenta udělovat milosti je zakotvena v izraelském základním zákoně popisujícím funkci prezidenta, který mu uděluje pravomoc 'udělovat milosti pachatelům trestných činů a zmírňovat tresty jejich snížením nebo nahrazením,“ napsal server koncem října v článku, který se věnuje právě možnému omilostnění Netanjahua.
Podle deníku o milost může požádat sám Netanjahu či jeho rodinní příslušníci. Připomněl však, že podle stávajících postupů prezident „obvykle žádost posuzuje až po skončení všech soudních řízení“. Netanjahuův proces ale „zdaleka neskončil“, doplnil.
V historii pak existuje pouze jeden jediný případ, kdy izraelský prezident omilostnil někoho před koncem či před zahájením procesu. Jde o soudní řízení spojené s aférou Bus 300 z roku 1984, kdy prezident Chajim Herzog, otec nynějšího prezidenta, omilostnil agenty Šin betu zapojené do utajení zabití dvou zajatých palestinských teroristů.