Hlavní obsah

Trump: Nechci říkat „válka“, abych nemusel žádat Kongres o souhlas

Americký prezident Donald Trump dal otevřeně najevo, že se vyhýbá označování vojenského konfliktu s Íránem za „válku“, aby nemusel Kongres žádat o souhlas s nasazením armády. Menšinoví demokraté v Senátu se od začátku konfliktu marně snaží domoci zastavení útoků, dokud je zákonodárci neposvětí. Trump ale není prvním prezidentem, který se pokouší tento zákon obcházet.

Foto: Julia Demaree Nikhinson, ČTK/AP

Americký prezident Donald Trump

Článek

„Nebudu používat slovo ‚válka‘, protože říkají, že když použijete slovo válka, možná to není dobrá věc. Nelíbí se jim slovo ‚válka‘, protože se očekává, že k ní dostanete souhlas, takže použiji slovo ‚vojenská operace‘, což je to, co to skutečně je,“ řekl podle stanice CBS Trump na setkání s republikánskými dárci.

Není to poprvé, co se šéf Bílého domu snaží použití termínu vyhnout. „Lidé nemají rádi, když používám slovo ‚válka‘, takže to nebudu dělat. Ale demokraté tomu říkají válka,“ prohlásil prezident v úterý. Trump však není konzistentní, takže termín sám střídavě používá. „Tuhle válku jsme vyhráli,“ prohlásil například opakovaně v souvislosti s útoky na Írán.

Podle americké ústavy je vrchním velitelem ozbrojených sil prezident, pravomoc vyhlásit válku však náleží Kongresu. Zákon o válečných pravomocích ze 70. let 20. století umožňuje prezidentovi nasadit americkou armádu do ozbrojeného konfliktu maximálně po dobu 60 dní, dále už je třeba souhlas Kongresu. Sám Trump už zákon označil za „protiústavní“.

Od začátku konfliktu se menšinoví demokraté v Senátu snaží o ukončení amerických útoků v Íránu, dokud je neposvětí Kongres. Republikánská většina však tyto snahy blokuje.

Není to poprvé, co se americký prezident snaží zákon o válečných pravomocích obcházet. Obdobně se na Kongres neohlížel demokratický prezident Barack Obama při amerických úderech v Libyi v roce 2011, či při nasazení amerických sil v Sýrii po roce 2012 (později i za Trumpa).

Výběr článků

Načítám