Článek
Trumpův plán zahrnuje lékařské vyšetření asi devíti tisíc lidí, které určí, zda jsou způsobilí k poslání do Guantánama, tedy věznice, která je nechvalně proslulá svou historií jako místo, kam úřady bez soudu posílaly podezřelé teroristy a další osoby zadržené po 11. září, píše americký deník.
Mezi potenciálně dotčenými zeměmi je kromě Ukrajiny také Británie, Itálie, Francie, Německo, Irsko, Belgie, Nizozemsko, Litva, Polsko, Turecko, Haiti a další země z různých částí světa. O Trumpově plánu se dozvěděli američtí úředníci, kteří pod podmínkou anonymity hovořili s WP. Americký deník dodal, že se Trumpovy plány ještě mohou změnit.
Není však jasné, zda tato věznice dokáže pojmout zmíněných devět tisíc lidí. Dosud v ní totiž bylo zadržováno jen několik stovek migrantů, které tam Trump nechal letos poslat. Někteří z nich již věznici opustili.
Trumpova administrativa se nicméně domnívá, že tento plán je nezbytný kvůli potřebě uvolnit kapacity ve vězeňských zařízeních ve Spojených státech, která jsou nyní přeplněná kvůli Trumpově slibu zatočit s nelegální migrací.
Trump: Pošleme jich tam třicet tisíc!
Trump v lednu oznámil, že do věznice Guantánamo hodlá deportovat až třicet tisíc nelegálních migrantů. Desítky těch, které tam americký prezident poslal, se však musely vrátit zpět do USA, za což Trumpa mnozí zkritizovali.
Americký deník uvedl, že se očekává, že tento krok vyvolá silnou kritiku ze strany amerických spojenců, kteří se budou obávat o blaho svých občanů na vojenské základně, která se stala globálním symbolem mučení v důsledku protiteroristických taktik uplatňovaných Washingtonem po útocích na USA z 11. září 2001.
Základna spolu s věznicí leží na území, které si USA od Kuby pronajaly v roce 1903 a na základě vágní formulace smlouvy ho odmítají vrátit. Administrativa prezidenta George W. Bushe v roce 2006 stanovila, že se na vězně, kteří jsou na tomto území drženi, nevztahuje jakákoliv právní ochrana. Právní status tohoto vězeňského zařízení je od té doby předmětem sporů.
