Hlavní obsah
Posádka Apolla 11, zleva Armstrong, Collins a Aldrin Foto: NASA

Konspirace kolem přistání na Měsíci bují, jednu ztrestal astronautův direkt

I po 50 letech si mnozí lidé myslí, že přistání na Měsíci bylo grandiózním příkladem „fake news“. Konspirační teorie je relativně jednoduchá, i když její realizace by byla mimořádně složitá.

Posádka Apolla 11, zleva Armstrong, Collins a Aldrin Foto: NASA
Konspirace kolem přistání na Měsíci bují, jednu ztrestal astronautův direkt

Apollo 11 podle těchto tvrzení vyneslo astronauty jen na oběžnou dráhu, kde čekali, zatímco světu se odvysílaly na Zemi předem natočené záběry.

V USA je o tom přesvědčeno deset procent respondentů, v Rusku dokonce 57 procent. Ptát se ovšem na pravdu astronautů není dvakrát bezpečné. V roce 2002 se o tom přesvědčil zavilý stoupenec spikleneckých teorií Bart Sibrel. Když otázku položil tehdy 72letému Buzzovi Aldrinovi, druhému muži na Měsíci, dostal od něj přímý boxerský zásah do tváře.

BEZ KOMENTÁŘE: Archivní záběry z přistání na Měsíci v roce 1969

Paradoxem přitom je, že tyto názory se nevynořily ani během programu Apollo, ani bezprostředně po jeho ukončení. Jejich vznik souvisí se sérií skandálních odhalení, která v první polovině 70. let otřásla důvěrou mezi americkou veřejností a vládou.

Nejprve se v roce 1971 objevila tzv. Akta Pentagon. Do novin unikly tajné zprávy, které nechal vypracovat ministr Robert McNamara. Podle nich Bílý dům už od roku 1965 věděl, že válku ve Vietnamu nelze vyhrát, ale lhal o tom americké veřejnosti a dál posílal statisíce vojáků na pomoc Saigonu. Následovala aféra Watergate a v roce 1976 senátní vyšetřovací komise připustila, že za smrtí J. F. Kennedyho mohlo být rozsáhlé spiknutí.

Konspirační myšlení se pevně uchytilo a přetrvává dodnes. Američané zpochybňují nejen oficiální verzi událostí z 11. září 2001, ale tvrdí dnes i to, že případy masových střelců jsou organizovány vládou ve snaze poškodit zbraňovou lobby.

Peříčko od Galilea

Stoupenci spiknutí přitom sami neumějí odpovědět na řadu protiargumentů. Proč by například o podvodu mlčeli Sověti, pro něž by mělo podobné usvědčení z hlediska propagandy cenu zlata? Anebo je myslitelné, že by nepromluvil nikdo z 400 tisíc lidí, kteří se projektu Apollo účastnili?

Stopy přistání navíc za posledních 50 let víckrát nasnímaly umělé družice. A nikdo ani nedokáže vysvětlit, jak by tehdy šlo s relativně omezenými snímacími možnostmi nafilmovat nízkou gravitaci na Měsíci.

Jeden z astronautů Apolla 15 demonstrativně upustil na měsíční povrch peříčko a kladivo. Dopadly ve stejný okamžik, jak to pro si­tuaci bez atmosféry už dávno předpověděl Galileo Galilei.

Některé názory popíračů přistání
Tvrzení: Armstronga nemohl nikdo natáčet při sestupu z žebříku
Skutečnost: Snímala jej vnější kamera přistávacího modulu
Tvrzení: Na záběrech nejsou hvězdy, aby nešlo určit polohu natáčení
Skutečnost: Ostré světlo povrchu při tehdejší expozici hvězdy „smazalo“
Tvrzení: Vlajka USA se třepotala jako ve větru
Skutečnost: Ano, ale jen když se jí dotýkali astronauti
Tvrzení: Stopy lidí jsou vidět, ale známky přistání nikoli
Skutečnost: K přistání nebylo potřeba silného zážehu, a prach se pak rychle usadil
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků