Článek
Podle něj je smlouva už skoro připravená k projednání vládou a parlamentem. Obavy, že smlouva řeší i možnou výstavbu americké základny na území ČR, nejsou podle něj namístě.
Proč se tato smlouva dojednává?
Jako členská země Severoatlantické aliance máme uzavřenou dohodu NATO SOFA, což je základní dohoda, která reguluje pohyb a pobyt spojeneckých vojenských sil na území jiných spojeneckých států. Ta platí od našeho vstupu do NATO v roce 1999, ale je dosti obecná a nepokrývá některé oblasti, jako je ochrana osobních údajů a životního prostředí nebo nové formy elektronické komunikace.
Co smlouva DCA přinese české straně?
USA a jejich ozbrojené síly jsou základním garantem obranyschopnosti NATO. Aliance bez Američanů nedává smysl.
NATO je založeno na vojenské přítomnosti USA v Evropě a na jejich politickém a bezpečnostním zájmu pomáhat evropským členským zemím při jejich obraně. Pro ČR je proto žádoucí maximálně prohlubovat a zintenzivňovat praktickou spolupráci mezi českými a americkými ozbrojenými silami.
Protože článek 5 Severoatlantické smlouvy o společné obraně (útok na jednoho člena, je agresí vůči celému NATO – pozn. red.) je sice základ, ale je potřeba naplnit ho konkrétním obsahem a tím je praktická vojenská spolupráce se spojenci. Tím nejdůležitějším spojencem jsou USA. Je proto důležité, abychom s americkými ozbrojenými silami společně cvičili a posilovali interoperabilitu.
A jaká je naše role v alianční obraně? Když se podíváte na mapu, tak je zjevné, že jsme týlová země, která je extrémně důležitá pro přepravu spojeneckých sil. A my se na to musíme připravovat.
Smlouvou DCA si připravíme lepší podmínky pro společný nácvik přesunů a logistiky a pro přípravu aliančních odstrašujících opatření a obranných operací, ve kterých ozbrojené síly USA budou vždycky hrát tu nejdůležitější roli.
Primárně je smlouva o tom, abychom předem upravili podmínky případného pobytu amerických vojáků na našem území. Spolupráce českých a amerických ozbrojených sil sice probíhá už třicet let, zájmem ČR ale je, aby se dále zintenzivnila a prohloubila. Smlouva DCA k tomu vytváří praktické předpoklady.
Takže kdyby například válka na Ukrajině eskalovala, tak ta smlouva by urychlila případné nasazení amerických vojáků na našem území?
Přesně tak. Smyslem dohody je mít všechny podmínky a právní postavení amerických vojáků, jejich rodinných příslušníků a civilních zaměstnanců předpřipravené pro případ eskalace krize, aby když k něčemu takovému dojde, tak abychom následně třeba půl roku nemuseli dojednávat technické a právní podmínky.
Pobyt cizích vojáků musí schválit parlament. Proč je potom potřeba tato smlouva?
Ta smlouva je velice rozsáhlá, má asi 40 stránek a řeší všechny aspekty pobytu amerických vojáků, včetně trestní jurisdikce, komunikace mezi českým ministerstvem obrany a americkými ozbrojenými silami, celní a daňové záležitosti, pobyt rodinných příslušníků amerických vojáků a podmínky zaměstnávání civilních pracovníků. Ale i takové věci, jako je ochrana životního prostředí.
Pobyt spojeneckých ozbrojených sil na našem území musí být samozřejmě schválen parlamentem, ale smlouvu DCA dojednáváme proto, aby byl případný pobyt dopředu připravený po technické, administrativní a logistické stránce a abychom to nemuseli řešit pokaždé znovu a narychlo. Tedy abychom byli připraveni třeba i na to, že nastane krizová situace a česká a americká vláda se dohodnou na tom, že u nás budou působit američtí vojáci.
Počítá ta smlouva s možností budování americké základny na našem území?
Žádné konkrétní návrhy na působení amerických vojáků na českém území ve smlouvě uvedeny nejsou. Smlouva mluví obecně o tom, že američtí vojáci budou moci na základě vzájemné domluvy působit ve vojenských zařízeních a výcvikových prostorech v ČR. Ale žádný americký voják se v ČR neobjeví bez toho, že o tom rozhodne česká strana. Samotná smlouva DCA nezakládá pro Spojené státy žádné automatické právo k nám poslat jejich vojáky.
Naposledy podobnou smlouvu schvalovali na Slovensku. Tam nakonec přijali tzv. interpretační doložku, aby bylo jasné, že USA nepostaví na Slovensku základny. Připravuje se i něco podobného u nás?
Přípravu a schvalování smlouvy na Slovensku jsme sledovali. Pochopitelně to nemohu komentovat a nechci to srovnávat, protože podmínky a postoje lidí u nás jsou jiné než na Slovensku. Ale děláme všechno pro to, aby ta smlouva byla opravdu dobře připravená a vzájemně podrobně vyjasněná. Proto nepředpokládám, že bude nějaká interpretační doložka potřeba.
Opakuji, že tak jako dosud, ani po schválení DCA, se na území ČR neobjeví americký voják, aniž by to česká strana odsouhlasila.
Návrh smlouvy o žádné konkrétní základně nemluví a interpretační doložka nebude nutná, protože obě strany budou vědět, na čem se dohodly. Je samozřejmě možné, že se v blízké či vzdálenější budoucnosti Česká republika a Spojené státy dohodnou na nějaké větší a dlouhodobější americké vojenské přítomnosti v ČR, to ale bude samostatné rozhodnutí, které ze smlouvy DCA přímo nevyplývá.
Američané posílají Ukrajině granáty uskladněné v Izraeli
Proč je potřeba, aby byla přenesena trestní jurisdikce nad americkými vojáky na americkou stranu?
Chápu, že tohle je důležitá věc, která bude českou veřejnost oprávněně zajímat. Ale musím říct, že v návrhu smlouvy není v tomto ohledu nic překvapivého nebo kontroverzního, co už neobsahuje existující smlouva NATO SOFA. Podle ní příslušníci spojeneckých ozbrojených sil podléhají jurisdikci vysílajícího státu.
To je obecný princip, který u nás platí už dvě desetiletí, platí ve všech členských státech NATO a platí i v případě českých vojáků, kteří jsou vysláni do jiných spojeneckých zemí.
Ve smlouvě DCA ovšem jdeme nad rámec smlouvy NATO SOFA. V případě, že budeme chtít, aby voják podezřelý ze spáchání trestného činu mimo výkon svých služebních povinností byl vyšetřován a souzen v ČR, tak to americké straně oznámíme a ta tomu na základě smlouvy vyhoví.
V jakých případech si česká strana vyžádá, aby byl americký voják vyšetřován a souzen v ČR? V případě závažných trestných činů, jako je znásilnění nebo vražda?
V návrhu smlouvy je obecná formulace. Když česká strana dospěje k závěru, že si toho vojáka chce vyžádat, tak to tak bude.
Podobnou smlouvu s USA má už 24 členských zemí NATO, je ta naše v něčem jiná?
ČR je jediná země východního křídla NATO, která tuto smlouvu nemá s Američany uzavřenou. V případě Pobaltí nebo Polska nás to asi nepřekvapí, ale stejnou smlouvu mají uzavřenou také Maďaři, Bulhaři, Rumuni a nyní i Slováci. Starší členské státy mají navíc na svém území americké základny ještě z dob studené války. Pro nás je to výhoda, protože jsme se při vyjednávání s Američany mohli opřít o znění těch 24 existujících dohod a mohli jsme si vybírat taková řešení, která nám nejvíc vyhovují.
V zásadě ta naše smlouva bude plus minus stejná, jako jsou ty ostatní. Budou tam ale některé jazykové odlišnosti. Velká část vyjednávání se totiž týkala vzájemného vyjasňování, co přesně jednotlivá ustanovení pro každou stranu znamenají, abychom se v budoucnu při implementaci dohody nepřekvapovali.
Kdy bude znění smlouvy hotovo?
Téměř celý text už máme na pracovní úrovni dojednaný. Vedle mnoha dílčích konzultací proběhla čtyři plnohodnotná vyjednávací kola nejen mezi českým ministerstvem obrany a americkým ministerstvem zahraničí, ale za českou stranu se vždy účastnili i odborníci z ministerstev zahraničí, financí, spravedlnosti, vnitra či práce a sociálních věcí.
Máme silné politické zadání od české vlády, abychom to dokončili k oboustranné spokojenosti co nejdřív. Počítám, že na vládu by se smlouva mohla dostat v průběhu března. Pokud ji vláda schválí, následně dojde k podpisu a poté bude předložena parlamentu k vyslovení souhlasu s ratifikací. Nakonec je potřebný také podpis prezidenta, protože jde o smlouvu nejvyšší úrovně. Doufejme, že by to mohlo být hotové v průběhu léta letošního roku.
Vědci z Česka a USA spojí síly kvůli kyberbezpečnosti
