Článek
„Bohužel není v Norsku a nebude stát na pódiu na radnici v Oslu ve 13 hodin, kdy začne ceremoniál,“ řekl rozhlasové stanici NRK šéf Nobelova institutu Kristian Berg Harpviken.
Na otázku, kde se Machadová nachází, odpověděl stručně: „Nevím.“ Tisková konference s nositelkou Nobelovy ceny míru, která byla původně plánována na úterý odpoledne, byla už dříve zrušena.
Nakonec se ale zdá, že opoziční politička do Norska se zpožděním dorazí. „Přestože se nebude moci zúčastnit ceremonie ani dnešních akcí, s velkým potěšením potvrzujeme, že je v bezpečí a bude s námi v Oslu,“ citovala později agentura AFP z prohlášení institutu,“ citovala agentura AFP z prohlášení Nobelova institutu.
Madurův volební sok prchl do Španělska
Venezuelský prokurátor Tarek William Saab minulý měsíc uvedl, že pokud Machadová do Osla pojede, bude označena za osobu na útěku. Při návratu do země by tak mohla čelit zákazu vstupu do země, případně zatčení a stíhání.
Naposledy se Machadová krátce veřejně ukázala 9. ledna na demonstraci v Caracasu, když se předtím tři měsíce skrývala. Během akce byla krátce zadržena, podle svědků policie na její kolonu při zásahu rovněž střílela.
Organizátoři oznámili udělení Nobelovy ceny míru Machadové 10. října, když ji označili za ženu, „která udržuje plamen demokracie hořící uprostřed rostoucí temnoty“. Machadová vyhrála primárky opozice a v loňských prezidentských volbách se chystala kandidovat proti Madurovi, ale vláda jí v tom zabránila. Její místo zaujal penzionovaný Edmundo González, kterého podpořila.
Národní volební rada obsazená Madurovými stoupenci pak prohlásila za vítěze voleb stávajícího prezidenta, ačkoliv opozice i mnozí zahraniční pozorovatelé označili výsledky za zmanipulované. González loni požádal o azyl ve Španělsku poté, co na něj venezuelský soud vydal zatykač.
Podle oficiálních webových stránek ceny bylo v době udílení ceny zadrženo nebo uvězněno pět bývalých laureátů Nobelovy ceny míru, naposledy íránská aktivistka Narghís Mohammadíová v roce 2023 a běloruský obhájce lidských práv Ales Bjaljacký v roce 2022. Dalšími byli Liou Siao-po z Číny v roce 2010, Aun Schan Su Ťij z Myanmaru v roce 1991 a Carl von Ossietzky z Německa v roce 1935, podotkla agentura AP.
