Hlavní obsah

Bílý dům zveřejnil, kteří zahraniční lídři navrhli Trumpa na Nobelovu cenu

3:55
3:55

Poslechněte si tento článek

Na to, že by si americký prezident Donald Trump zasloužil Nobelovu cenu za mír, upozorňuje už delší dobu hlavně on sám. Seznam představitelů dalších sedmi zemí, kteří si myslí totéž, nyní zveřejnil Bílý dům. Figuruje mezi nimi spřátelený izraelský premiér Benjamin Netanjahu a vesměs lídři dalších zemí, které se v poslední době ocitly ve větších či menších ozbrojených konfliktech.

Foto: Ken Cedeno, Reuters

Donald Trump

Článek

„Prezident Donald J. Trump je prezidentem míru,“ napsal na síti X oficiální účet Bílého domu ke zveřejněnému seznamu zahraničních představitelů, kteří amerického prezidenta na nobelovku navrhují.

Nepřekvapivě je na seznamu zmíněný Netanjahu, kterého se Trumpova administrativa - na rozdíl od mnoha západních zemí - stále zastává jak v souvislosti s pokračující vojenskou operací v Pásmu Gazy, tak v korupčním procesu, který je proti němu veden v Izraeli.

„Nikdy mi nedají Nobelovu cenu míru. Škoda. Zasloužil bych si ji. Ale nikdy mi ji nedají,“ postěžoval si sám Trump při jednom z letošních setkání s Netanjahuem. Obdobná prohlášení ale učinil mnohokrát.

Trumpa na nobelovku navrhují také arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, kteří nedávno za přítomnosti Trumpa v Bílém domě podepsali mírovou dohodu, která učinila formální tečku za desetiletími ozbrojených konfliktů. Poslední větší boje se přitom v oblasti odehrály už v roce 2023, kdy Ázerbájdžán dobyl území Náhorního Karabachu obývané etnickými Armény.

Nobelovkou by Trumpa ocenil i premiér Kambodže Hun Sen, jehož země se v červenci dostala do přeshraničních přestřelek s Thajskem. Obě země podepsaly příměří poté, co jim šéf Bílého domu pohrozil, že jinak s nimi nebude pokračovat v jednáních o obchodních dohodách. Dlouhodobé územní spory mezi oběma zeměmi tím ale zcela neskončily a Thajsko již Kambodžu obvinilo z porušování příměří.

Ohlášené příměří v Africe se drolí

Na seznamu figuruje i vláda Pákistánu, která se letos ocitla v ozbrojeném konfliktu s Indií. Zatímco Washington i Islámábád připisují podíl na uzavřeném příměří Trumpovi, indický premiér Nárendra Módí to veřejně popřel s tím, že dohodu o ukončení bojů žádná další strana nezprostředkovala.

Dalším ve výčtu je šéf rwandské diplomacie Olivier Nduhungirehe. Rwanda a Kongo po desetiletích bojů v oblasti letos uzavřely mírovou dohodu za zprostředkování americké diplomacie, reálné dopady tohoto gesta ale zůstávají diskutabilní.

K příměří se totiž nepřipojil klíčový aktér, milice M23 podporované Rwandou. Její protivník, konžské milice Pareco FF od tohoto týdne čelí americkým sankcím. A ačkoliv Trumpa chtěl původně na nobelovku navrhnout i konžský prezident Felix Tshisekedi, jak amerického prezidenta upozornila jistá africká reportérka, ten na nyní zveřejněném seznamu chybí. Kvůli americké roli v řešení konfliktu přitom navrhuje Trumpa na cenu i prezident Gabonu Brice Oligui Nguema.

Ze světových konfliktů samotný Trump ve volební kampani nejvíce mluvil o válce na Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské agresi. Loni slavně prohlašoval, že v případně zvolení vyřeší válku „během 24 hodin“, dokonce dříve, než se ujme úřadu. Později termín různě měnil, válka na Ukrajině však stále pokračuje. V pátek čeká Trumpa setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.

Nobelovu cenu dosud dostali čtyři prezidenti USA. Prvním byl Theodore Roosevelt v roce 1906, který byl oceněn za roli v mírové dohodě mezi Ruskem a Japonskem. Otec myšlenky založení Společnosti národů, Thomas Woodrow Wilson, dostal cenu v roce 1919. Jimmy Carter dostal nobelovku až v roce 2002, tedy až 21 let po odchodu z Bílého domu.

V roce 2009, prakticky na začátku svého prvního mandátu, dostal Nobelovu cenu za mír poněkud překvapivě Barack Obama, který byl oceněn „za mimořádné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie a spolupráce mezi národy“.

Z navržených kandidátů laureáta Nobelovy ceny za mír každoročně na podzim vybírá v tajném hlasování pětičlenný Nobelův výbor jmenovaný norským parlamentem.

Výběr článků

Načítám