Bílý dům zveřejnil, kteří zahraniční lídři navrhli Trumpa na Nobelovu cenu

„Prezident Donald J. Trump je prezidentem míru,“ napsal na síti X oficiální účet Bílého domu ke zveřejněnému seznamu zahraničních představitelů, kteří amerického prezidenta na nobelovku navrhují.

Nepřekvapivě je na seznamu zmíněný Netanjahu, kterého se Trumpova administrativa - na rozdíl od mnoha západních zemí - stále zastává jak v souvislosti s pokračující vojenskou operací v Pásmu Gazy, tak v korupčním procesu, který je proti němu veden v Izraeli.

„Nikdy mi nedají Nobelovu cenu míru. Škoda. Zasloužil bych si ji. Ale nikdy mi ji nedají,“ postěžoval si sám Trump při jednom z letošních setkání s Netanjahuem. Obdobná prohlášení ale učinil mnohokrát.

Trumpa na nobelovku navrhují také arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, kteří nedávno za přítomnosti Trumpa v Bílém domě podepsali mírovou dohodu, která učinila formální tečku za desetiletími ozbrojených konfliktů. Poslední větší boje se přitom v oblasti odehrály už v roce 2023, kdy Ázerbájdžán dobyl území Náhorního Karabachu obývané etnickými Armény.

Nobelovkou by Trumpa ocenil i premiér Kambodže Hun Sen, jehož země se v červenci dostala do přeshraničních přestřelek s Thajskem. Obě země podepsaly příměří poté, co jim šéf Bílého domu pohrozil, že jinak s nimi nebude pokračovat v jednáních o obchodních dohodách. Dlouhodobé územní spory mezi oběma zeměmi tím ale zcela neskončily a Thajsko již Kambodžu obvinilo z porušování příměří.

Na seznamu figuruje i vláda Pákistánu, která se letos ocitla v ozbrojeném konfliktu s Indií. Zatímco Washington i Islámábád připisují podíl na uzavřeném příměří Trumpovi, indický premiér Nárendra Módí to veřejně popřel s tím, že dohodu o ukončení bojů žádná další strana nezprostředkovala.

Dalším ve výčtu je šéf rwandské diplomacie Olivier Nduhungirehe. Rwanda a Kongo po desetiletích bojů v oblasti letos uzavřely mírovou dohodu za zprostředkování americké diplomacie, reálné dopady tohoto gesta ale zůstávají diskutabilní.

K příměří se totiž nepřipojil klíčový aktér, milice M23 podporované Rwandou. Její protivník, konžské milice Pareco FF od tohoto týdne čelí americkým sankcím. A ačkoliv Trumpa chtěl původně na nobelovku navrhnout i konžský prezident Felix Tshisekedi, jak amerického prezidenta upozornila jistá africká reportérka, ten na nyní zveřejněném seznamu chybí. Kvůli americké roli v řešení konfliktu přitom navrhuje Trumpa na cenu i prezident Gabonu Brice Oligui Nguema.

Ze světových konfliktů samotný Trump ve volební kampani nejvíce mluvil o válce na Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské agresi. Loni slavně prohlašoval, že v případně zvolení vyřeší válku „během 24 hodin“, dokonce dříve, než se ujme úřadu. Později termín různě měnil, válka na Ukrajině však stále pokračuje. V pátek čeká Trumpa setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.

Nobelovu cenu dosud dostali čtyři prezidenti USA. Prvním byl Theodore Roosevelt v roce 1906, který byl oceněn za roli v mírové dohodě mezi Ruskem a Japonskem. Otec myšlenky založení Společnosti národů, Thomas Woodrow Wilson, dostal cenu v roce 1919. Jimmy Carter dostal nobelovku až v roce 2002, tedy až 21 let po odchodu z Bílého domu.

V roce 2009, prakticky na začátku svého prvního mandátu, dostal Nobelovu cenu za mír poněkud překvapivě Barack Obama, který byl oceněn „za mimořádné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie a spolupráce mezi národy“.

Z navržených kandidátů laureáta Nobelovy ceny za mír každoročně na podzim vybírá v tajném hlasování pětičlenný Nobelův výbor jmenovaný norským parlamentem.