Článek
Irský IT technik a otec tří dětí loni odcestoval do amerického státu Západní Virginie, kde navštívil svou přítelkyni identifikovanou jen prostředním jménem Malone, na základě turistického víza, jež umožňuje pobyt v USA v délce devadesáti dní.
Odletět zpět domů měl nejpozději 8. prosince, ale kvůli natrženému lýtku nemohl létat, a tak se o tři dny zdržel, rekapituluje události deník The Guardian.
Lékař, který mu zakázal cestování kvůli riziku krevních sraženin, mu také poskytl dokumentaci potřebnou k prodloužení pobytu. Thomas proto kontaktoval irskou a americkou ambasádu i ministerstvo vnitřní bezpečnosti, ale před tím, než jej zadržela policie, už se mu nikdo zpět neozval.
„Udělal jsem vše, co jsem s poskytnutými on-line nástroji mohl, abych úřady informoval, že se to děje. Myslel jsem, že to pochopí, protože mám řádné papíry. Bylo to jen pár dní ze zdravotních důvodů,“ popsal situaci Thomas.
Zadržen byl původně kvůli hádce s přítelkyní v hotelu, kterou někdo zaslechl a zavolal policii. Posléze byl obviněn z „nezákonného uvěznění“ partnerky, i když ona sama toto obvinění popřela a tvrdila, že hádka byla důsledkem Thomasových psychických problémů. Po propuštění na kauci se turisty okamžitě ujal Úřad pro imigraci a cla (ICE).
Thomas hned souhlasil s deportací. Přesto ve vazbě zůstal, a když se pak v lednu do Bílého domu vrátil Donald Trump a počet zadržovaných migrantů se rapidně zvýšil, byl kvůli přeplnění vazebního zařízení přemístěn do trestní věznice v Atlantě.
Po celou dobu jeho vazby mu nikdo nebyl schopný říct, proč ho stále nedeportovali a jak dlouho za mřížemi zůstane.
Méně než lidé
Podmínky ve věznici byly podle Thomase otřesné, protože toto zařízení nebylo na příval zadržených vůbec připravené. Thomase a ostatní tak umístili do části věznice se špinavými matracemi, kde některým z paland chyběly žebříky a po podlaze se proháněli myši a švábi. Věznice pro zadržené neměla ani dost oblečení, kvůli čemuž Thomas dostal použité spodní prádlo s hnědými skvrnami. Další zadržení měli na kombinézách zaschlou krev.
Každý zadržený dostal roli toaletního papíru na týden a záchod v cele, kde byli po dvou, bylo možné spláchnout třikrát za hodinu. Dostali také jen tenkou přikrývku, takže v celách často mrzli. „Personál nevěděl, proč tam jsme, a zacházeli s námi přesně tak, jak zacházejí s trestanci, a to nám řekli. Zacházeli s námi jako s méně než lidmi,“ uvedl Thomas.
Několik ze zadržených také žádalo o lékařskou péči, které se nikdy nedočkali. „Slyšel jsem, jak lidé v bolestech volají, aby k nim přišli lékaři, že nemohou dýchat, a personál jim prostě řekl: ‚No, já lékař nejsem,‘ a odešel,“ vyprávěl Thomas.
Ani on sám zprvu nedostával prášky, které potřebuje kvůli svému psychickému stavu. Později mu je dozorci začali dávat, ale zásadně mu je prý házeli škvírou pode dveřmi cely, takže je občas musel hledat na podlaze. Krom toho si Thomas stěžoval i na to, že ve věznici celé týdny neviděl nebe, protože rekreace vězňů probíhala v areálu navrženém tak, aby do něj proudil pouze čerstvý vzduch.
O tom, jak špatně naplánované přesuny zadržených do věznice byly, svědčí i to, že z padesáti zadržených přesunutých do Atlanty, mezi nimiž byl i Thomas, se jich třicet po týdnu vrátilo do zařízení ICE. O další týden později se dva z nich zase vrátili do věznice. Thomas tam strávil několik týdnů.
„Nikdo není v bezpečí“
Domů do Irska se Thomas nakonec vrátil v březnu a do USA nesmí dalších deset let vstoupit. „Pokud se do něj nechají vtáhnout, před tím systémem není nikdo v bezpečí,“ řekl Thomas v rozhovoru po návratu.
„Zdá se to zcela bizarní, že by někoho drželi tři měsíce, protože se ze zdravotních důvodů zdržel déle, než mu povolovalo vízum. Je to takové mrhání časem a penězi v době, kdy neustále posloucháme, jak chce vláda šetřit. Vypadá to jako úplně nepochopitelná trestná vazba,“ okomentovala Thomasův případ výkonná ředitelka organizace National Immigration Project Sirine Shebayaová.
Thomas dříve z pracovních důvodů cestoval do USA často, ale teď neví, zda se ještě někdy vrátí. Jeho partnerka se plánuje odstěhovat za ním do Irska. „Aby on přijel sem, není možné, a já už v Americe být nechci,“ řekla Malone.
Případů, kdy ICE zadržel turisty s platnými vízy, v posledních měsících přibývá. Tito turisté pocházeli například ze zemí jako Austrálie, Německo, Kanada nebo Velká Británie. Další Irka strávila 17 dní v americké vazbě, ačkoliv má zelenou kartu, kvůli téměř dvacet let starému záznamu v trestním rejstříku.
Jde jen o jeden z mnoha kritizovaných aspektů zásahu Trumpovy administrativy proti migrantům. Ty zahrnují také deportace studentů s údajným napojením na propalestinské protesty, posílání zadržených migrantů do Guantánama nebo do megavěznice v Salvadoru bez předložení důkazů o jejich údajné trestné činnosti, nebo deportace do válkou zmítaného Jižního Súdánu.
Sám Thomas uvedl, že v celém procesu v USA panuje takový chaos, že by ho nepřekvapilo, kdyby ho také poslali do Guantánama nebo Salvadoru. „Nepřekvapilo by mě, kdybych skončil v Guantánamu nebo Salvadoru, protože to bylo tak dezorganizované. Prostě jsem zůstal federální vládě napospas,“ uvedl Thomas.
