Článek
Hegsethův příkaz přišel po jednání v Oválné pracovně z 30. ledna, kde Trump podle zdrojů obeznámených s jeho obsahem nadnesl možnost zastavení pomoci Ukrajině. Nedal k němu však žádný pokyn. Jeho ministr obrany ale rychle jednal, přičemž podle zdrojů z jeho rezortu se nejspíš domníval, že plní prezidentovo přání, rekapituluje události agentura Reuters.
O pár hodin později z Kyjeva a Polska, kde se pomoc pro Ukrajinu koordinuje, přišly otázky, proč Washington přikázal zastavení letů a zda jde o trvalé rozhodnutí. Ani Bílý dům, ani Pentagon, ani ministerstvo zahraničí na tyto otázky nedokázaly odpovědět. Lety byly o týden později obnoveny.
Bílý dům v reakci na nové informace od anonymních zdrojů uvedl, že Hegseth ve skutečnosti následoval Trumpova příkazu a plnil v dané době aktuální postoj vlády. Nevysvětlil ale, jak je tedy možné, že o tomto příkazu žádný z ostatních předních představitelů americké národní bezpečnosti nevěděl a proč byl příkaz tak rychle zrušen.

„Vyjednání konce rusko-ukrajinské války je komplexní a fluidní situace. Nebudeme líčit všechny rozhovory mezi předními představiteli administrativy v tomto procesu. Hlavní je, že válka je dnes mnohem blíže konci, než když se prezident Trump ujal úřadu,“ řekla k aféře mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Americké dopravní velitelství (TRANSCOM), jež přesuny zbraní zařizuje, stál Hegsethův příkaz podle záznamů 2,2 milionu dolarů (48,4 milionu korun). Podle bývalých i současných představitelů Pentagonu je celá kauza důkazem chaosu v rezortu obrany, který je prý veřejným tajemstvím. Konkrétně si tyto zdroje stěžují na vnitřní rozpory v zahraniční politice, hluboké sváry a nezkušený personál.
Byl to Hegsethův nápad?
Podle dvou ze zdrojů, které vyzpovídala agentura Reuters, to byl právě Hegseth, kdo na jednání s Trumpem na konci ledna dorazil s návrhem pozastavení pomoci. Mezi svými úzkými spolupracovníky má několik lidí bez předešlých vládních zkušeností, kteří právě tento krok dlouhodobě prosazují. Zda návrh během jednání skutečně přednesl nebo na něj přišla řeč jinak, ale není jasné.
Hegseth ovšem následně na vlastní pěst prakticky kompletně otočil stávající zahraniční politiku USA. To, že tak učinil bez koordinace s ostatními představiteli národní bezpečnosti a formálního souhlasu prezidenta, spíš než záměrnou svévolnost naznačuje, že Hegseth, který před nominací na ministra působil jako komentátor televizní stanice Fox News, nejspíš nevěděl, jak má ve své funkci řádně postupovat.
Zastavení letů nakonec o týden později zrušil nyní již bývalý poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. Bílý dům ale pak o měsíc později oznámil zmražení veškeré pomoci Ukrajině schválené Joem Bidenem, což ještě více značí, že ministr obrany pouze jednal předčasně.
„Je to konzistentní s politikou administrativy jednat rychle, rozbít věci a vyřešit to později. To je jejich řídicí filozofie. Pro Silicon Valley je to skvělé, ale když se bavíme o institucích, které tu jsou stovky let, tak narazíte na problémy,“ řekl ke kauze mariňák v důchodu a obranný expert Centra strategických a mezinárodních studií Mark Cancian.
Hegsethovo pochybení vyšlo najevo v době, kdy v jeho ministerstvu panuje napětí kvůli údajnému zveřejnění tajných dokumentů. Z toho Hegseth obvinil několik svých předních poradců, které nechal z budovy vyvést. Mezi nimi měl být nejméně jeden z těch, kteří vnitřně prosazovali kompletní zastavení pomoci Ukrajině. Hegseth sám čelí silné kritice kvůli probírání citlivých informací v nezabezpečených skupinových chatech.