Dvě třetiny Američanů odmítají Trumpův přístup k Íránu

S Trumpovým přístupem k Íránu nejsou Američané spokojeni, ani přesto, že podepsal memorandum o porozumění USA a islámské republiky, kterému předcházelo uzavření příměří. Šéfovi Bílého domu nepomáhá ani vyjádření nejvyššího íránského vůdce Modžtaby Chameneího, podle nějž Trump uzavřel dohodu s islámskou republikou „ze zoufalství“, připomněl list The Independent.

Navíc více než polovina, celkem 53 procent dospělých Američanů, se podle průzkumu domnívá, že americká vojenská akce proti Íránu „zašla příliš daleko“.

Průzkum provedený v době, kdy Trump přešel od hrozeb raketovými údery a bombardováním k diplomatickým nabídkám, podtrhuje podle deníku hlubokou nepopularitu tříměsíčního střetu USA a Izraele s Íránem.

Nespokojenost je ale rozdělena stranicky: zatímco drtivá většina demokratů a nezávislých vnímá Trumpovo jednání negativně, tento názor sdílí 28 procent republikánů.

Mezi nimi je David Farrington, Trumpův 79letý volič z Fort Worth v Texasu, který vyjádřil frustraci z toho, že se dohoda zaměřila na (Hormuzský) průliv spíše než na zajištění významnějších ústupků v íránském jaderném programu. „Jakákoli dohoda týkající se průlivu se podle mě sotva dá považovat za rozpoznatelný ústupek ze strany Íránu,“ uvedl.

Servítky si nebral ani další volič současného šéfa Bílého domu. Osmadvacetiletý Donald McBride z Plano v Texasu vyjádřil frustraci z toho, že prezident nedodržel svůj volební slib, že „se vyhne válkám v zahraničí“.

„Navíc původním cílem této války bylo ukončit íránský režim, ale to prostě není možné. A tak opravdu nevím, proč bychom měli pokračovat v boji,“ doplnil.

Válka Íránu s USA a Izraelem začala 28. února 2026, kdy americké a izraelské síly zahájily masivní letecké údery na íránská vojenská a jaderná zařízení. Během 12 hodin bylo provedeno téměř 900 úderů, které zasáhly vojenskou infrastrukturu a zabily tehdejšího íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího.

Svět ale pocítil především drastické zdražení ropy a zemního plynu, které následovalo, protože Írán kvůli bojům zablokoval strategický Hormuzský průliv, kudy před válkou procházela pětina globální spotřeby ropy a ještě více zkapalněného zemního plynu. Navíc islámská republika začala útočit na největší producenty ropy na Blízkém východě a vyřadila přinejmenším na několik dní některé z jejich těžebních a zpracovatelských podniků.