Článek
„Ve Washingtonu se zúčastním oficiálního založení Rady míru a zahájení jejích aktivit,“ řekl v neděli podle agentury ANSA albánský premiér Rama. „Albánie má tu čest být zakládajícím členem, ale nebude finančně přispívat, aby se připojila či byla stálým členem,“ upřesnil.
Rumunský prezident Dan podle webu Romania Insider dříve uvedl, že jeho země připojení stále zvažuje. V neděli oznámil, že se prvního zasedání rady zúčastní jako pozorovatel. Ani on tak nebude platit příspěvek za stálé členství ve výši jedné miliardy dolarů (20,5 miliardy korun), o němž se píše v ustavující chartě Rady míru. Nejspíš bude uvažovat o využití bezplatného členství, které je nabízeno na tři roky.
Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Charta Rady míru ovšem Pásmo Gazy nezmiňuje a Trump, který se jmenoval jejím doživotním předsedou, se netají ambicemi, že bude řešit i další globální konflikty. Kritici namítají, že Trump chce radou vytvořit konkurenci OSN.
Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump zhruba s dvacítkou pozvaných státníků podepsal zakládající dokument. Řada států, včetně Británie, Francie, Německa či Polska, se ale odmítla připojit.
Mezi státníky, kteří dokument podepsali, nechyběl mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo jeho ázerbájdžánský kolega Ilham Alijev.
Česko rovněž dostalo pozvánku do Rady míru, ale podle premiéra Andreje Babiše (ANO) o vstupu neuvažuje.
