Chybovost u podpisů byla velká. Janečkovi a Březinovi vnitro odmítlo každý třetí

Z celkových 21 uchazečů, kteří přihlášku podali v termínu, se na podpisy občanů spoléhalo celkem šest adeptů. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová a generál Petr Pavel kontrolami petičních archů prošli a do boje o Hrad se mohou zapojit. Oba nasbírali přes 80 tisíc podpisů.

Více než 50 tisíc zákonem stanovených podpisů dodali také miliardář Karel Janeček a podnikatelé Karel Diviš a Tomáš Březina. Všem třem mužům však „zlomila vaz“ vysoká chybovost při kontrole petičních archů.

„Počty (chybných podpisů, pozn. red) zatím atakují vůbec nejvyšší hranici, co jsme tady měli. Jestli si dobře pamatuji, tak v případě voleb 2018 byla největší chybovost u kandidátní listiny současného pana prezidenta Miloše Zemana, ale to nepřekročilo deset procent chybovosti ani u jednoho vzorku, kdežto tady jsme se v některých případech dostali přes 30 procent,“ komentoval pro Právo překvapivě vysoký počet vadných podpisů Jirovec.

Janeček odevzdal vnitru s přihláškou 74 208 podpisů, po odečtení škrtnutých nebo neúplně vyplněných řádků jich ministerstvo uznalo 71 828. Následně se provedly na kontrolních vzorcích testy. Při kontrole se vybere náhodný vzorek a ministerstvo kontroluje, zda údaje odpovídají skutečnosti. Pokud má vzorek chybovost menší než 3 procenta, ministerstvo tyto nezapočítá a zbytek „projde“. Pokud je vyšší, udělá se kontrola dalšího vzorku. Pokud je opět vyšší než 3 procenta, udělá se průměr obou chyb a toto číslo se pak odečte od celkového počtu podpisů.

Janeček měl v prvním kole vzorek chybovost 33,94 procenta, ve druhém 32,6 procenta. „Na základě zákona tedy bylo odečteno množství podpisů a výsledek je 48 091 podpisů, což je pod zákonnou hranicí,“ řekl v pátek ředitel odboru voleb na resortu vnitra Tomáš Jirovec.

Mírně nižší chybovost měl pak Březina, kterému na petičních arších po očištění o neúplné řádky zbylo 64 748 podpisů. Kvůli chybovosti 27,24, respektive 31,035 procenta se však dostal až na nesplňující počet 45 854.

Nejnižší chybovost měl Diviš, a to 17,85 a 19,77 procenta. Ten klesnul na 49 884 hlasů. Novinkám však již avizoval, že hodlá podat žádost o přezkum k Nejvyššímu správnímu soudu, protože nesouhlasí s čísly ministerstva vnitra, navíc od padesátitisícové hranice jej dělí jen zhruba stovka podpisů.

Zjednodušeně to znamená, že uchazeči tak kvůli vadám přišli o téměř každý třetí podpis.

Šestý uchazeč, aktivista Pavel Zítko, který pro nadcházející volby také sbíral občanské podpisy, jich dodal jen zhruba 15 tisíc, a podmínky tedy nesplnil. Kontrola chybovosti se u něj tudíž vůbec neprováděla.

Nad letošní vysokou chybovostí se v pátek podivil také ústavní právník Jan Kysela. „Překvapivá je vysoká chybovost na petičních listinách dodaných Tomášem Březinou a Karlem Janečkem, což by mohlo souviset se způsobem sběru podpisů, které nebyly podle některých informací sbírány dobrovolníky, ale agenturami,“ míní Kysela.

V prvních přímých prezidentských volbách v roce 2013 byla chybovost větší a i tehdy resort vnitra vyřadil kvůli vadám tři kandidáty, kteří původně nasbírali více než 50 tisíc podpisů. Byli jimi Jana Bobošíková, Vladimír Dlouhý a šéf SPD Tomio Okamura.

Bobošíková měla chybovost u vzorků 7,7 a 11,5 procenta. Dlouhý 16,2 a 18,2 procenta a Okamura 19,4, potažmo 23 procent. Bobošíkovou následně Nejvyšší správní soud do klání po přezkumu pustil.