Článek
„Díky iniciativě občanů Žďáru a okolí, kteří mají na hřbitově rodinný hrob, se postupně ukázalo, že rozsah omezení hřbitova Jamská nebyl a není podložen právními, hydrogeologickými ani hygienickými argumenty,“ míní Josef Mori, jehož rodina má hrob také v problematické části.
Na hřbitově v Jamské ulici se pohřbívá od roku 1910. Ale protože už je plný, nevznikají tam žádné nové hroby. Nájemci těch stávajících míst jsou značně omezeni aktuálním řádem pohřebišť. Do roku 2019 platilo, že ve třech nestejně velkých zónách byly tlecí doby stanoveny na 20, 40 a 50 let.
Kauzu podle Moriho odstartovalo to, když správa hřbitovů v roce 2019 oznámila, že ostatky netlejí ani po 50 letech a dochází k takzvané saponifikaci neboli zmýdelnění.
„V prosinci 2019 město zakázalo pohřbívání do rakví v zónách 2 a 3, což je 83 procent plochy hřbitova. Od roku 2023 navíc zrušilo možnost žádat o individuální výjimku,“ připomíná kritik plošného zákazu a svůj postoj opírá také o to, že krajská hygienická stanice městu opakovaně odmítla potvrdit zákaz.
I když jsou obecně klasické pohřby v rakvi do země ve srovnání s kremací na ústupu, jde o velmi citlivé téma, které se navíc dotýká mnoha rodin. Ve druhé a třetí zóně je podle dřívějších údajů města kolem 1500 hrobů. Staly se případy, kdy nemohl být třeba druhý z manželů pohřben do země, jak si přál, ale musel být spálen.
Oponentní posudek zpochybnil závěry průzkumu
Josef Mori dva a půl roku bombardoval radnici nejrůznějšími podněty a doloval informace hlavně s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. Vzhledem k tomu, kolik informací k tématu posbíral, a to od hrobníka až po ministerstvo pro místní rozvoj, se s odpověďmi města nespokojil a našel některé rozpory.
Hydrogeologický průzkum, který v první půlce roku 2025 provedla společnost Envirex, však potvrdil stávající praxi. „Na lokalitě není výjimkou, že ani po 50 letech nedošlo k úplnému rozkladu pohřbených lidských ostatků, a proto bude tlecí doba vyšší než 50 let,“ stojí v dokumentu.
Tyto závěry však o rok později zpochybnil odborný oponentní hydrogeologický posudek. Oliver Vít, který jej vypracoval na základě podnětu občanů s ohledem na společenský význam problematiky bez nároku na odměnu. Doporučuje nově stanovit hřbitovní zóny i tlecí doby, hodnotit jednotlivé sekce hrobových míst místo celoplošného přístupu a provést technická opatření k odvodnění problematických částí.
Vedení města vyčkává
Na začátku srpna poslal Josef Mori oponenturu na radnici, ale až do 10. září, kdy bylo poslední jednání zastupitelstva před volbami, odpověď nedostal. Zatímco dříve vedení města, případně úředníci, Moriho na zastupitelstvu odbývali s tím, že má věřit odborníkům, po zveřejnění nového posudku byl jejich postoj na veřejném fóru výrazně smířlivější.
„Posudek byl zaslán společnosti Envirex, která zpracovávala původní průzkum. Má se nám k tomu vyjádřit. Pak se můžeme bavit dál,“ shrnul místostarosta Jaroslav Hedvičák (ANO), jak město hodlá pokračovat.
„Jsou tam pochybnosti, (oponentní posudek) vznesl zásadní věci,“ zastal se kritiků opoziční zastupitel Jan Mokříš (ODS).
Josef Mori je proti plošnému zákazu pohřbívání na starém žďárském hřbitově, za pravdu mu dává oponentní hydrogeologický posudek.
Podle Jana Havlíka (Změna 2018) je město povinné situaci kvůli nájemcům hrobových míst rozseknout. „Je potřeba začít pracovat na změně pohřebního řádu, který upraví zonaci. Je tam nesmyslně stanovená tlecí doba. Proběhly dvě exhumace po 28 letech v zóně, kde je tlecí doba 50 let, a byly tam zetlelé ostatky. To je faktum, to není pocit,“ prohlásil opoziční zastupitel.
Téma jen tak nezapadne, podle usnesení, které opoziční zastupitelé s podporou některých koaličních prosadili, se vedení města bude muset tímto problémem zabývat i nadále.
