Článek
Detaily z exhumace těla popsal ve vysílání České televize přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Jiří Hladík, který se jí zúčastnil.
Podle lékaře proces zmýdelnění umožnilo uložení těla ve vlhké hrobce, kde byla přítomna i spodní voda. „Říká se tomu přirozená konzervace,“ popsal Hladík s tím, že u ostatků nedošlo k hnilobě.
„Celistvost těla zemřelého byla kompletní. Celistvost tkání byla narušena pouze pitevním řezem,“ popsal s tím, že pokud by existovala jakákoliv jiná poranění, byla by na Masarykově těle zřejmá.
Zmýdelnění (adipocire)
Jedná se o přeměnu tkání v bělavou, mazlavou hmotu. Dochází k ní ve vlhkém prostředí bez přístupu vzduchu v málo propustných jílovitých půdách s vysokou hladinou spodních vod. Povrch těla i vnitřní orgány zůstávají poměrně dobře zachovány.
„Nic takového tam nebylo patrné,“ dodal soudní lékař, podle něhož rovněž proběhla tzv. repitva, při níž lékaři prováděli, kromě dalšího, i „opravdu podrobné zkoumání jednotlivých kostí“.
Masaryk zemřel v noci na 10. března 1948 po pádu z okna služebního bytu v Černínském paláci. Podle oficiální verze se jednalo o sebevraždu, desetiletí se však spekuluje o možné vraždě či nešťastné náhodě.
Úřad se k opětovnému otevření případu rozhodl na základě nespecifikovaných nově získaných dokumentů z diplomatických archivů Francie, Spojených států amerických a Velké Británie. V minulosti se opakovaně okolnosti smrti uspokojivě vyjasnit nepodařilo.
Lánský hřbitov je po exhumaci ostatků Jana Masaryka znovu otevřený. Na rodinné hrobce nejsou patrné žádné zásahy a obnovený je travnatý povrch.
