ANO chce zatočit s živly v metropoli. Straničtí primátoři by o složitosti mohli vyprávět

„Žebráci, drogy, bezdomovci, ostuda.“ Tak popsal Andrej Babiš při návštěvě centra Prahy problémy, které podle něj současné vedení metropole neřeší. O tyto lidi se podle něj musí postarat magistrát ve spolupráci s vládou. Stejné téma vytáhl Babiš už před volbami v roce 2014, ve kterých následně ANO zvítězilo a primátorkou se stala Adriana Krnáčová.

Na dotaz, co by s lidmi bez domova v Praze nyní udělal, pak Babiš odpověděl, že je chce „posbírat“, přesvědčit je k bydlení s jídlem a zároveň po nich požadovat, aby „makali“.

Pražský lídr ANO Jan Hušbauer teď slibuje „konec drog v ulicích“. Jeho plán počítá s nulovou tolerancí užívání drog na veřejnosti, zároveň ale s rozšířením odborných služeb, společnými týmy strážníků a sociálních pracovníků, dostatečnou kapacitou nocleháren či pracovními programy pro lidi bez domova. Samotné vykazování lidí z problémových míst podle něj nestačí. Jakého výsledku ale může město podobnými opatřeními reálně dosáhnout?

„Omezit otevřenou drogovou scénu a dostat lidi užívající drogy do kontaktu se službami je dobrý cíl,“ řekl Novinkám adiktolog Viktor Mravčík. Jednotlivá opatření ale podle něj nemohou fungovat izolovaně. Potřeba je spolupráce samosprávy, policie, sociálních a adiktologických služeb i práce s veřejným prostorem.

Samotný tlak na drogovou scénu v určité lokalitě navíc může vést pouze k jejímu přesunu. Mravčík mluví o tzv. balonovém efektu. „Jednostranná represe na ulici sama o sobě nepomůže. Bez dalších služeb a opatření se přesune jinam,“ uvedl.

Podobně hodnotí možnosti města Česká asociace streetwork. „Očekávat, že město dokáže lidi bez domova či lidi se závislostí dostat z veřejného prostoru, je nerealistické,“ řekl její mluvčí Jan Louženský.

Policie podle něj může zasahovat proti protiprávnímu jednání, samotná přítomnost člověka bez domova ve veřejném prostoru ale důvodem k jeho vykázání není.

Limity městské politiky popisují i politici ANO, kteří už podobné problémy řeší. Olomouc vedl od roku 2018 do konce loňského roku Miroslav Žbánek (ANO), na kterého navázala jeho stranická kolegyně Miroslava Ferencová.

Město kombinuje práci policie, sociálního odboru a neziskových organizací. Častější kontroly přinesly u některých jevů výsledky: za prvních sedm měsíců roku 2024 strážníci evidovali 547 případů nezákonného bivakování, o rok později 204. Stížnosti na nepořádek či problémové chování ale pokračovaly.

„Nelze se jich zbavit, protože když se nedopouští vyloženě protiprávního jednání, nic nám neumožňuje je z města vytěsnit,“ upozorňoval už v roce 2024 Žbánek.

Podle ředitele Charity Olomouc Jana Buky by situaci nevyřešilo ani přesunutí sociálních služeb na periferii. Lidé bez domova se podle něj přirozeně soustřeďují tam, kde je nejvíce lidí a kde mohou získat jídlo, peníze či příležitostnou práci.

„Představa, že když bude charita poskytovat služby někde na periferii, všichni lidé bez domova se z centra odstěhují, je nesmyslná,“ řekl Buka v rozhovoru pro iDNES.cz.

Dlouhou zkušenost s vedením města má ANO také v Ústí nad Labem, kde získalo post primátora už po volbách v roce 2014. Od roku 2018 město nepřetržitě vede Petr Nedvědický.

Ani Ústí nespoléhá na jediný nástroj. Vedle policejního dohledu zde fungoval projekt Housing First, město podporuje adiktologické služby a také projekt, při němž se lidé bez domova zapojují do úklidu veřejných prostranství za stravenky.

Problémy ve veřejném prostoru přesto přetrvávají a objevují se i v dalších částech města. Uživatelé drog se v posledních měsících přesouvají například do Centrálního parku na Severní Terase, kde kvůli tomu častěji zasahují strážníci.

Podobně postupuje Plzeň vedená od roku 2022 Romanem Zarzyckým. Vedle posilování městské policie však rozšířila služby pro lidi bez domova. V roce 2023 například otevřela azylový dům Patronus s 26 lůžky a zvýšila kapacitu noclehárny i nízkoprahového denního centra.

Zarzycký zároveň žádá změny celostátních pravidel, které by městům daly větší možnosti při opakovaném narušování veřejného pořádku.

Ani úspěšnost těchto opatření nelze podle Mravčíka poměřovat jediným číslem. Počet drogových trestných činů, klientů kontaktních center nebo vydaných injekčních setů je nutné hodnotit ve vzájemných souvislostech. „Neexistuje jeden indikátor, jeden údaj, který by byl sám o sobě vypovídající,“ upozornil.

Zkušenosti měst vedených politiky ANO tak ukazují, že kombinací policejních, sociálních a dalších opatření lze některé konkrétní problémy ve veřejném prostoru omezit, naopak jiné nezmizí.

Hranice je podle oslovených odborníků především v očekávaném výsledku. Město může otevřenou drogovou scénu omezovat, dostávat její uživatele do kontaktu se službami a zasahovat proti konkrétnímu protiprávnímu jednání. Úplné odstranění drog či lidí bez domova z veřejného prostoru je však nereálné.