Volby do Senátu 2026: ANO většinu nezíská a co dalšího už s jistotou víme po prvním kole

Premiér Andrej Babiš chtěl před volbami prolomit dlouholetou převahu opozičních stran v Senátu. Po prvním kole je však zřejmé, že se mu to nepodaří. Ani kdyby se na stranu usmálo jak štěstí, tak voliči, vítězství všech 13 postupujících kandidátů ANO by hnutí nezajistilo většinu v 81členné horní komoře.

ANO přitom mělo výhodnou výchozí pozici. Jeho senátorský klub čítal před volbami 15 členů, ale obhajoval pouze jeden mandát. Každé další získané křeslo tak pro něj může znamenat posílení. To ale nestačí. I kdyby však ANO vyhrálo všech 13 soubojů ve druhém kole, jeho senátorský klub by mohl mít nanejvýš 27 členů. K většině je přitom potřeba nejméně 41 senátorů.

Pomoci hnutí ANO nemohou ani koaliční partneři. SPD do druhého kola nepostoupilo v žádném obvodu a Motoristé letos vlastního kandidáta do Senátu vůbec nepostavili.

Konečné rozložení sil určí až druhé kolo, už nyní je ale jisté, že vládní strany většinu nezískají.

Nejsilnějším senátorským klubem byla před volbami společná frakce ODS a TOP 09 se 30 členy. Devíti z nich letos končil mandát, ve druhém kole však mají obě strany dohromady deset kandidátů. Už v prvním kole navíc mandát obhájil Jan Grulich z TOP 09.

Ještě úspěšnější byli v prvním kole Starostové. Jejich senátorský klub měl před volbami 17 členů a letos obhajoval jedenáct mandátů. Všech 14 kandidátů STAN uspělo: Jan Sobotka na Trutnovsku a Zbyněk Linhart na Děčínsku byli zvoleni rovnou, dalších dvanáct kandidátů postoupilo do druhého kola.

Přímo v prvním kole uspěli také předseda lidovců Jan Grolich na Vyškovsku a Tomáš Fiala z hnutí Naše Česko na Strakonicku. Spolu s Janem Grulichem, Janem Sobotkou a Zbyňkem Linhartem tvoří pětici již zvolených senátorů.

Převaha opozičních stran hraje do karet také dosavadnímu předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi z ODS, který má šanci svou funkci obhájit.

O tom, kdo horní komoru povede, voliči nerozhodují přímo. Předsedu si volí samotní senátoři v tajném hlasování. Výsledek proto bude záviset nejen na počtu získaných mandátů, ale také na povolební dohodě senátorských klubů.

Rozhodující může být zejména poměr sil mezi ODS a TOP 09 na jedné straně a Starosty na straně druhé. Právě STAN může díky úspěchu svých kandidátů výrazně posílit a získat větší vliv na obsazení vedení Senátu.

Vystrčilovo setrvání v čele horní komory je tedy před druhým kolem pravděpodobné, nikoli jisté.

Ve zbývajících 22 obvodech se rozhodne v pátek 16. a v sobotu 17. října.

Rozhodující bude především účast voličů a to, koho podpoří příznivci vyřazených kandidátů.

Kandidáti opozičních stran mohou těžit z hlasů voličů dalších opozičních uskupení, zatímco ANO se může opřít o příznivce vládních partnerů. SPD již 12. října oznámilo, že své neúspěšné senátní kandidáty vyzve k podpoře uchazečů ANO.

Podpora voličů, kteří o svého favorita již přišli, není automatická. Kromě toho, že volič ODS nemusí automaticky podporovat STAN, nebo volič SPD nemusí chtít podpořit senátora z ANO. Volební účast také bývá ve druhém kole senátních voleb výrazně nižší než v prvním. Například v roce 2024 dosáhla jen 17,54 procenta.

V každém případě je jisté, že Senát zůstane vůči Babišovi v opozici.

Výsledek senátních voleb znamená, že Babišova vláda bude muset i nadále počítat s horní komorou, v níž mají převahu její političtí odpůrci. Neznamená to však, že Senát dokáže zablokovat každý vládní zákon.

U běžných zákonů může Senát návrh zamítnout nebo jej vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Poslanci však mohou senátory přehlasovat a prosadit původní znění zákona. Potřebují k tomu nejméně 101 hlasů z celkových 200 a Babišova vláda v případě jednoty disponuje 108 hlasy.

Nejdůležitější role tak zůstává u ústavních zákonů a volebních zákonů. U těch je souhlas Senátu nezbytný a Poslanecká sněmovna jeho nesouhlas nemůže přehlasovat.

Nicméně pro přijetí takových ústavních zákonů je potřeba souhlas nejméně 120 poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Vládní koalice tedy potřebuje podporu části opozice už v samotné Sněmovně.

Vláda Andreje Babiše tak nadále nebude moci měnit ústavní uspořádání a politický systém České republiky, pokud se nedohodne s dalšími poslanci a senátory.