Ekonomové: Nová vláda dostane rozpočet pod tlak

„Lze očekávat posun směrem k uvolněnější rozpočtové politice. Ta by měla za následek o něco rychlejší růst zadlužení, mírně vyšší inflaci a úrokové sazby,“ míní hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

„Pokud se k moci dostane vláda vedená hnutím ANO, veřejné finance se dostanou pod větší tlak. Očekávám uvolněnější rozpočtovou politiku, zejména prostřednictvím nárůstu veřejných výdajů,“ konstatoval shodně hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko.

Ohledně financování nových výdajových priorit je ale skeptický. „Příkladem je snaha omezit velikost šedé ekonomiky a nerealističnost očekávaných výnosů, které budou spíše v řádech nižších desítek miliard korun, nikoli stovek miliard,“ sdělil Novinkám.

Rozpočtová štědrost ANO ale bude mít podle jeho názoru své limity a neočekává, že by deficity veřejných financí měly přesahovat tři procenta HDP.

Podle hlavního analytika společnosti Citfin Miroslava Nováka bude výsledek voleb znamenat odklon od fiskální konsolidace současné vlády.

„Volební program ANO obsahuje například zrušení důchodové reformy současné vlády, obnovení sociálních dávek zrušené současnou vládou, nižší ceny energií nebo snížení sazby daně z příjmu právnických osob o dva procentní body. Pokud by ANO realizovalo své volební návrhy v plném rozsahu či z větší části, tak by v nejbližších letech došlo k výraznému fiskálnímu uvolnění,“ řekl Novák Novinkám.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by však uvolnění rozpočtové politiky mohlo znamenat i prorůstový impulz. „Otázkou je, zda zrychlení růstu bude mít delší trvání, anebo zda půjde jen o přechodný výkyv, který se spíše než do silnějšího růstového potenciálu přelije do vyššího schodku veřejných financí a do nárůstu inflačních tlaků,“ doplnil.

To by podle něj znamenalo sice vyšší růst HDP, ale zároveň i hlubší schodky státního rozpočtu, rychlejší vládní zadlužení a riziko vyšší inflace oproti současné prognóze ministerstva financí.

„Je dost pravděpodobné, že ANO přepracuje již státní rozpočet pro rok 2026, který bude více schodkový než návrh současné vlády. Na druhu stranu si nemyslím, že by ANO chtělo překročit tříprocentní hranici schodku k HDP, a to jak v roce 2026, tak následně i v dalších letech,“ dodal.

S ohledem na pravděpodobnou uvolněnější fiskální politiku vlády ANO se tak podle Nováka dále snižuje pravděpodobnost toho, že by centrální banka ještě snížila úrokové sazby.

„Naopak během roku 2026 podle mě nelze vyloučit, že úrokové sazby zvýší, protože se česká ekonomika dostane na potenciál a v kombinaci s expanzivní fiskální politikou mohou vzrůst inflační tlaky generované domácí poptávkou,“ dodal s tím, že na kurz koruny výsledky voleb vliv mít nebudou.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank a poradkyně premiéra Fialy Heleny Horské volby ukázaly, že lidé upřednostnili nynější stav peněženek před situací v budoucnu. „Pro vládu bude těžké prosadit změny,“ řekla.

Voliči podle Horské vzkázali, že už nechtějí nést náklady velkých reforem. „Myslím si, že pro budoucí vládu bude velmi těžké prosadit jakékoliv změny, které budou do budoucna stabilizovat ty nejvyčerpanější systémy,“ řekla Horská a poukázala na výzvy v důchodovém systému, zdravotnictví či školství.

Podle Horské není stabilizace těchto systémů možná bez toho, aniž by se uvolnilo více finančních prostředků, tedy třeba bez zvýšení daní. „Podle mě bychom měli hledat rovnováhu mezi tím, kolik nákladů chceme nést tady a teď a kolik chceme ušetřit těm budoucím generacím,“ doplnila.