Bandera vraždil volyňské Čechy, má jasno Okamura. Historii si upravil po svém

„Bandera byl člověk, který vyvražďoval volyňské Čechy, Poláky, Židy. Vždyť to je nácek jak vyšitej,“ rozčílil se předseda SPD Tomio Okamura v nedávném rozhovoru pro Českou televizi. Mluvil také o ruské národnostní menšině na Ukrajině, u které podle něj americký prezident Donald Trump akceptoval, že „nechce žít v jedné zemi s banderovci a nacisty“.

Podle historika Vlastimila Ondráka, který se specializuje na ukrajinský nacionalismus, však byla historie složitější, než jak ji líčí politici. „Faktem je, že Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) neboli banderovci na Volyni a v Haliči povraždili v letech 1943 až 1945 zhruba sto tisíc Poláků. Nebylo to z prosté krvežíznivosti, polsko-ukrajinské vztahy byly komplikované a projevilo se to nakonec takto,“ řekl Novinkám.

UPA vznikla přerodem z Organizace ukrajinských nacionalistů, jež existovala už od 20. let 20. století a usilovala o vznik samostatné Ukrajiny nezávislé na Polsku a Sovětském svazu.

Židů podle Ondráka banderovci vyvraždit příliš nemohli, protože v těchto oblastech v té době už téměř žádní nezbyli. Antisemitismus, byť existující, se tak už nemohl projevit. Volyňské Čechy podle Ondráka banderovci nijak programově nevraždili, uvádí se, že mohli mít na svědomí několik set mrtvých Čechů za celou druhou světovou válku.

„Každopádně se nestal takový případ, jako proběhl v případě polských vesnic, že by UPA přišla, celou ji vyvraždila a odešla,“ uvedl historik.

Okamura přitom mluví o banderovcích opakovaně, před dvěma lety například tvůrčím způsobem naznačil, že českých obětí banderovců bylo násobně více. „Banderovci brutálně vyvraždili přes sto tisíc lidí z řad volyňských Čechů, Poláků a Židů tehdy žijících na území dnešní západní Ukrajiny,“ napsal v příspěvku na sociální síti Facebook.

Problematické je i tvrzení, že sám Bandera vyvražďoval Poláky nebo Čechy. „V podstatě celou válku proseděl v německém lágru, on na tyto události žádný vliv neměl a ani mít nemohl,“ řekl Ondrák.

„Nic to nemění na tom, že to byl bezpochyby radikální nacionalista, a kdyby se k něčemu takovému dostal, tak by to zřejmě podpořil. Je to zřejmě, je to možná, ale zkrátka se to nestalo, tudíž nelze v tomto směru soudit,“ popsal historik.

Také vztahy mezi Banderou a nacisty byly složitější, než jak někteří politici líčí. Při operaci Barbarossa v roce 1941, tedy útoku Němců na Sovětský svaz, banderovci podle historika s nacisty bez diskuse spolupracovali.

Když však vyhlásili nezávislý ukrajinský stát, nacisté s tím nesouhlasili, protože chtěli území přímo kontrolovat, a spustili vůči banderovcům represe. Bandera nakonec skončil v Sachsenhausenu. „Zřejmě to byla část pro politické vězně, takže podmínky tam byly snesitelnější. Nic to však nemění na tom, že byl v koncentráku, neměl volnost pohybu, neměl možnost politické činnosti,“ popsal Ondrák.

Sám Bandera měl na svědomí několik atentátů ve 30. letech, historik také nevylučuje, že se banderovci podíleli během druhé světové války na mučení. „Vraždy Poláků se často odehrávaly v podmínkách, kdy se používaly chladné zbraně, aby se ostatní střelbou nevyděsili a neutekli a také, cynicky řečeno, aby šetřili munici,“ popsal Ondrák.

Někteří politici dávají tuto historii do souvislosti se současnou Ukrajinou. „Ukrajinci nejdou cestou západní demokracie, ale poměrně vyhraněného nacionalismu. Na Ukrajině jsou stovky a tisíce ulic Stepana Bandery a Romana Šuchevyče. Dokud tomu takto bude, tak mě nikdo nepřesvědčí o tom, že Ukrajinci chtějí jít evropskou cestou,“ řekl například v nedávném rozhovoru pro Aktuálně lídr Stačilo! Daniel Sterzik.

K přejmenování ulic opravdu dochází, i v Kyjevě je Prospekt Stepana Bandery, ke změně názvu loni došlo i v Černihivu. „Sám z těchto změn názvů moc šťastný nejsem. Děje se to, Ukrajinci často neví, že banderovci páchali nějaké zločiny, případně je omlouvají a relativizují tím, že zločiny páchali všichni,“ popsal Ondrák.

Banderu podle něj mohou vnímat jako hrdinu v části Ukrajiny, zejména v oblasti Haliče a Volyně, ve zbývajících oblastech už jeho postavení není tak silné. „Mluvit o těchto lidech jako o banderovcích nebo banderonacistech jsou úplné nesmysly. Je to asi takové, jako bychom Čechy obvinili, že jsou vlajkaři, nebo že Slováci jsou ľudáci,“ srovnal odborník. Má tím na mysli příznivce meziválečného československého nacionalistického hnutí Vlajka a Hlinkovy Slovenské lidové strany, která byla vedoucí politickou silou Slovenského státu.

Příběh o tom, že Ukrajině vládnou nacisté, používá i ruská propaganda. „Všechno naznačovalo, že střet s neonacisty a banderovci, podporovanými Spojenými státy a jejich menšími partnery, byl nevyhnutelný,“ řekl například ruský prezident Vladimir Putin 9. května 2022 při oslavách výročí konce druhé světové války.

„Co vidíme jak u SPD, tak Stačilo! je ukazování na druhého ve smyslu: My jsme vlastenci, oni vlastenci nejsou,“ popsal politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Jde o nacionalismus ve smyslu: Ukrajinci našim lidem berou práci, měli by se tu chovat lépe, my jsme tu doma, ať jsou vděčnější. V duchu pojďme se starat o české občany a proč bychom se měli starat o někoho, kdo je navíc ještě nacista. Se slovem nacismus si český občan jednoduše spojí negativní emoci“ popsal Malý.