Článek
V Česku existuje institut dlouhodobého ošetřovného, který umožňuje pečovat o člena rodiny maximálně 90 dní. „Když tento institut překročíte, protože chcete nebo musíte zůstat s mámou nebo tátou doma déle, tak záleží na toleranci zaměstnavatele a zákonnou jistotu nemáte,“ popsal Jurečka, odkud se vzala motivace k takovému návrhu.
„Rozhodně ale nechceme vytvářet kvazirodičák pro toho, kdo pečuje. Již nyní existuje příspěvek na péči a finanční částka již do domácnosti, která pečuje, jde,“ zdůraznil ministr, že nepůjde o žádnou novou sociální dávku.
Za jakých podmínek by nová povinnost pro zaměstnavatele vznikla a jak dlouho by museli místo držet, by se podle Jurečky odvíjelo od jednání se zaměstnavateli. On sám navrhuje stejné parametry jako při péči o malé děti, tedy tři roky.
Dalším mantinelem by podle Jurečky mohlo být zařazení opečovávaného do 4. stupně závislosti. Taková osoba není schopná vykonávat většinu základních životních potřeb bez pomoci a potřebuje nepřetržitou péči 24 hodin denně. Příspěvek na péči takové osobě je 27 tisíc korun měsíčně.
Ten, kdo pečuje, pak má nárok na ošetřovné, dobře ho znají rodiče malých dětí, kteří s nimi zůstávají v případě nemoci doma „na paragraf“. Vedle toho ale existuje již zmíněné dlouhodobé ošetřovné. Jde o dávku z nemocenského pojištění, kterou lze pobírat maximálně 90 dní. Pak se musí zaměstnanec vrátit do práce a další takovou absenci může mít až za 12 měsíců. Zaměstnavatel pak nemůže toto volno svému zaměstnanci odmítnout, stačí prokázat, že na něj má nárok.
Partneři neřekli ne
Setkání s novináři se účastnili i zástupci pravicovějších TOP09 a ODS. Nikdo z nich Jurečkův záměr neodmítl. „V programu máme, že bychom si přáli, aby lidé prožili závěr svého života v domácím prostředí, je to shoda rámci koalice,“ reagoval poslanec ODS a lídr jihočeské kandidátky Spolu Jan Bauer.
Dodal ale, že jsou případy, kdy zdravotní stav seniora či rodinné podmínky pečujícího nemusí k zajištění domácí péče stačit. „Nestačí přemýšlet o tom, jestli nějakou formou umožníme pracujícím, aby se postarali o své maminky, dědečky a pradědečky doma. Musíme zároveň vytvořit i dostatečné kapacity v pečujících zařízeních, ať už státních, krajských, obecních nebo soukromých,“ dodal Bauer.
Zaměstnavatelské svazy jsou k návrhu opatrní. „Zatím nám nebyl představen, záleželo by na parametrech,“ uvedla pro Novinky ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a obchodu Blanka Šefránková. Podle ní jde ale o další potenciální zátěž do plánování pracovní sily a hrozí výpadky kvalifikovaných pracovníků.
Přímo odmítavý je pak postoj Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS). „Uvědomujeme si zvyšující se zátěž neformálních a rodinných pečujících. Na druhou stranu i situace na trhu práce je velice napjatá,“ uvedl pro Novinky ředitel KZPS Jiří Horecký.
Podle něj by zavedení nové povinnosti „držení“ pracovního místa během poskytování péče o blízké osoby, vzhledem k výraznému budoucímu nárůstu těchto osob, vedlo k významnějšímu riziku na trhu práce, zvýšenému nedostatku zaměstnanců a vyšším nákladům spojeným s vyšší fluktuací.
Půl milionu seniorů v roce 2040
Stárnutí populace a s tím spojené fenomény Marian Jurečka označil za největší výzvu následujícího desetiletí. „K roku 2035 budeme potřebovat vybudovat dalších sedmdesát tisíc míst pro naše seniory a na celou situaci se připravit,“ uvedl.
Podle dat jeho ministerstva žilo v roce 2024 v Česku 211 000 seniorů nad 85 let věku. V roce 2030 jich podle odhadů bude 286 tisíc a za dalších deset let zhruba 469 tisíc.
Vedle soustředění se na slaďování práce a osobního života u mladých rodin se tak chce Jurečka zaměřit i na takzvanou sendvičovou generaci, kdy lidé v produktivním věku dělí pozornost mezi děti, rodinu a staré rodiče.
