Článek
„Muniční iniciativu rušit nechceme, ale vím, jak jsou úředníci unavení, vyčerpaní. Nedělají svoji práci, nedotahují nákupy a akvizice. Obrana Ukrajiny nestojí na této iniciativě, a i proto bych ji převedl pod NATO,“ řekl Růžička. Myslí si, že současná podoba potřebuje restrukturalizaci.
V půli července přitom Babiš v rozhovoru pro agenturu Reuters na přímou otázku, zda by vláda pod vedením ANO českou muniční iniciativu zrušila, odpověděl: „Samozřejmě. Proč bychom pokračovali? My potřebujeme peníze pro naše lidi.“ Začátkem září své přesvědčení zopakoval časopisu Respekt.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) připomněla, že část nákupů například přes agenturu NSPA se týká neletálního materiálu a že prodej munice přes americké agentury není reálný, a proto je muniční iniciativa Česka důležitá.
Už před časem ministerstvo obrany odmítlo návrh prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka převést muniční iniciativu pod NATO. Označilo za nereálnou představu, že by se munice pro Ukrajinu kupovala přes zmíněnou NSPA či Alianční program prioritních nákupů pro (PURL).
„NATO pro Ukrajinu materiál nenakupuje a nakupovat nemůže. Vojenskou asistenci v podobě dodávek techniky a munice vždy realizují jednotliví členové,“ uvedlo ministerstvo obrany.
Další diskutující požadovali kontrolu muniční iniciativy a transparentnost armádních nákupů obecně. Netransparentní je iniciativa například podle šéfa Motoristů Petra Macinky, Radovan Vích (SPD) požadoval audit.
Všichni diskutující se shodli na nutnosti ochrany proti hybridním hrozbám a lepším využití zpravodajských informací.
SPD zvyšovat výdaje na obranu nechce
Vích se ostře postavil proti nárůstu výdajů na obranu. Dokonce řekl, že je jedno, jestli budou těsně nad dvěma procenty nebo pod nimi. Obranu vlasti přitom považuje za důležitou. Zmínil, že Španělsko se tvrdě postavilo proti navyšování výdajů na obranu.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib, hájil postupný nárůst výdajů na obranu v dalším roce s tím, že nejde stále vydávat dvě procenta a v cílovém roce naráz 3,5 procenta. Obhajoval také poslední akvizice armády s tím, že pořizování zbraní je dlouhodobé, i placení záloh za zbraně, protože nikdo nebude vyrábět tank, když nebude složena záloha.
Černochová čelila kritice, že se v poslední době narychlo podepsaly další kontrakty na nákup zbraní. Hájila to tím, že koncepce výstavby armády má svůj rozvrh, kdy se o čem rozhoduje, a není se možné řídit volbami. Bryskně odmítla i kritiku, že se často místo výběrových řízení nakupuje bez nich. Ukázala, kolik podobných nákupů udělal její předchůdce z ANO Metnar.
Ze stolu také smetla kritiku předražených kuchyní, na kterou upozorňoval předseda Přísahy Róbert Šlachta, kterému vadilo, že výběr nebyl zrušen. Ministryně mu řekla, že on „jako policajt“ by měl vědět, že to by bylo nezákonné a že cena je nyní poloviční.
„Letouny půjdou dolů“
Politici také řešili, jak se bránit proti ruské hrozbě ze vzduchu. Černochová připomněla, že už před rokem požádala generální štáb o koncepci protivzdušné obrany. „Navazujeme na nákupy mého předchůdce pana Metnara. Zástupci Generálního štábu musí udělat koncepci protivzdušné obrany i podle současných poznatků z Ukrajiny,“ řekla ministryně.
Růžička kritizoval dlouhý reakční čas pro start aliančních stíhaček a vyzval k hluboké analýze incidentů s ruskými letouny.
SPD o dronové akci Rusů mlží
Zdeněk Hřib (Piráti) i Macinka volali po rychlé a jednoznačné reakci. Hřib připomněl, že také Polsko i přes vysoké armádní výdaje překvapily incidenty s drony. Macinka varoval před „deficitem protivzdušné obrany Česka“, který je třeba rychle řešit. Macinka navrhl přistupovat k problému „s chladnou hlavou“ a poukázal na model turecké reakce v minulosti, kdy země sestřelila stíhačku Ruska nad svým územím. Reakcí nebylo žádné vyhrocení situace.
Vích varoval před unáhleným používáním článku 5: „Článek 5 je velice citlivá věc a já bych byl velice zdrženlivý,“ uvedl s tím, že narušení mohlo být způsobeno i chybou mladých pilotů. Podobně Šlachta (Přísaha) a další připomínali, že je nutné čerpat zkušenosti z Ukrajiny a postupovat promyšleně.
Podpora aliančních zemí
Na závěr se účastníci shodli na nutnosti podpořit každou alianční zemi v případě napadení. Liší se ale v názorech na rychlost a způsob reakce – od okamžitého vojenského zásahu až po zdrženlivější, diplomaticko-alianční přístup.
Diskuse se dotkla rovněž otázky případného zapojení sil NATO do dohledu nad mírem na Ukrajině. Shoda panovala také v tom, že armádu je třeba dál posilovat, ovšem s důrazem na kvalitní materiální vybavení vojáků a zajištění podpory jejich rodinného zázemí. Podle Šlachty je ale problémem možný odliv policistů.
Možné navýšení počtu vojáků AČR by mohlo ovlivnit zapojení občanů dalších zemí EU. Černochová například zmínila občany Slovenska. Podle dřívějších vyjádření tajných služeb je jejich účast ale riziková. Všichni diskutující se shodli, že vhodnou cestou je například posílení podpory aktivních záloh.
V otázce navýšení obranného rozpočtu na příští rok na 2,35 procenta HDP se k plánům přiklonila ministryně Jana Černochová. Ostatní diskutující byli skeptičtí a zdůrazňovali potřebu účelných nákupů. Poukazují zejména na závěry NKÚ, které nákupy považují za neúčelné a netransparentní.
