Článek
Pakt už byl nicméně do českých zákonů částečně zaveden. „Došlo k přijetí novely zákona o azylu a dalších relevantních předpisů, 21. srpna tohoto roku vše podepsal prezident Petr Pavel,“ odpověděla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá na dotaz, jaké kroky už byly v souvislosti s migračním paktem učiněny.
Podle tohoto zákona se například na člověka, jenž bude na letišti umístěn do detence, bude pohlížet jako na osobu, která stále nevstoupila na území Evropské unie. Jeho případný návrat do země původu tak bude snadnější.
Zároveň vnitro už v červnu odeslalo do Bruselu plán, co vše bude muset v souvislosti s migračním paktem zařídit a kolik to bude stát. Například více policistů na hranicích má ročně vyjít na 12 milionů korun, navýšení počtu zdravotníků pak bude stát 48 milionů každý rok. Vnitro chce také nabírat nové odborníky v řádu jednotek až nižších desítek, financovat se mají z evropských peněz.
Na 50 milionů má vyjít školicí středisko pro pracovníky v oblasti migrace a azylu. „Středisko je jedním ze zamýšlených projektů, pro něž by mělo být využito financování Evropskou unií,“ potvrdila Malá.
Nyní se čeká, až Unie vypíše projekty, do kterých se následně budou moci státy přihlásit a na evropské peníze si „sáhnout“.
V říjnu může být vše jinak
Vše ale můžou změnit nadcházející sněmovní volby. Vláda, které z nich vzejde, bude zřejmě chtít migrační pakt odmítnout.
„Jedním z hlavních pilířů naší politiky je odmítnutí migračního paktu, nulová tolerance vůči nelegální migraci a skutečně funkční integrace cizinců do české společnosti,“ uvádí program hnutí ANO.
Hnutí vedené Andrejem Babišem přitom už dopředu vylučuje koalici se stávajícími vládními stranami i Piráty. Jako koaliční partneři tak připadají v úvahu SPD, na jehož kandidátce jsou i členové PRO, Trikolory a Svobodných, Stačilo! tvořené převážně komunisty a Motoristé.
Všechny tyto subjekty přitom migrační pakt rovněž odmítají. Shodně přitom mluví o povinných kvótách na přijímání migrantů, ve skutečnosti však pakt umožňuje, aby země nepřijala žádného migranta, musí však v takovém případě přispět do solidárního fondu finančně.
„Migrační pakt EU je pokusem vnutit naší zemi povinné přerozdělování nelegálních migrantů z Afriky a islámských zemí, a tím trvale změnit bezpečnostní i kulturní prostředí České republiky,“ zmiňuje program SPD. „Odstoupíme od Paktu o migraci a azylu, odmítneme povinné kvóty na přijímání migrantů,“ zdůrazňuje Stačilo!
A v plánech Motoristů se píše: „Odmítáme Migrační pakt EU. Povinné kvóty a nucená solidarita při přerozdělování migrantů jsou pro nás nepřijatelné.“
Jedině přes Brusel
Odborník na Evropskou unii z nezávislého institutu Europeum Viktor Daněk je však k těmto plánům skeptický: „U evropské legislativy platí, že jestliže se něco schválí na evropské úrovni, tak jakákoliv cesta k opravě, úpravě nebo zrušení zase vede pouze přes Brusel.“
Přesvědčit většinu členských států, aby se Unie zřekla migračního paktu, se přitom může ukázat jako nadlidský úkol. Zejména země na vnější unijní hranici logicky potřebují, aby byl zbytek Unie solidární a přispíval alespoň finančně.
„Pokud by se Česko rozhodlo nějakou část paktu neimplementovat, bylo by to velice krátkozraké. Vedlo by to ke sporu, který by velmi pravděpodobně skončil před soudem a následně s pokutami. Ty by byly logicky vyšší než finanční náklady migračního paktu, tak, aby byl účinek odstrašující,“ uzavřel Daněk.
