Článek
Pro předlohu hlasovalo 75 z 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Piráti se hlasování zdrželi.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) azylový zákon dlouhodobě prosazoval s tím, že jde kromě jiného o částečnou implementaci migračního paktu a zpřísnění podmínek pro migranty, zejména ty nelegální.
Podle návrhu se například na člověka, jenž bude na letišti umístěn do detence, bude pohlížet jako na osobu, která stále nevstoupila na území Evropské unie. Případný návrat do země původu tak bude jednodušší.
Vyhoštění cizinci by zase podle chystaného zákona nemohli žádat o azyl a uměle tak prodlužovat svůj odchod z Česka. Rozšiřuje se také bezpečnostní a zdravotní prověřování cizinců nebo možnosti policie použít údaje z mobilního telefonu cizince k zjištění jeho totožnosti. K tomu by se mělo přistoupit jen tehdy, pokud není možné zjistit totožnost jiným způsobem.
„Díky změně evropského legislativního rámce můžeme i my zpřísnit naši azylovou legislativu,“ řekl při pátečním projednávání zákona poslanec Petr Letocha (STAN), který byl jedním z předkladatelů novely.
Kvůli tomu, aby se zákon stihl přijmout ještě v tomto volebním období, jej totiž formálně nenavrhlo ministerstvo vnitra a vláda, ale skupina poslanců, mezi nimi i premiér Petr Fiala (ODS), ministr Rakušan nebo právě poslanec Letocha.
Poslanci ANO už v prvním čtení zamítli, aby se návrh mohl schválit zrychleně, tedy bez projednání ve výborech a dalších dvou čtení. „Od začátku říkáme, že jakoukoliv snahu o implementaci migračního paktu nepodpoříme. Toto není krok správným směrem,“ řekl už dříve Novinkám první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Poslanec ANO Robert Králíček označil přístup vlády k migračnímu paktu za servilní. „Je symbolické, že jedním z posledních zákonů, které tato Sněmovna schválí, je právě implementace migračního paktu,“ prohlásil Králíček.
Zmínil svůj pozměňovací návrh k zákonu, aby tři evidované přestupky cizince za 12 měsíců znamenaly možnost ztráty jeho pobytového oprávnění. Tento návrh Sněmovna nakonec přijala.
Odpůrci migračního paktu v minulosti kritizovali zejména mechanismus povinné solidarity, který obsahuje unijní předpis. Země budou muset buď přijmout poměrný počet migrantů, nebo místo toho přispět odpovídající finanční částkou do společného fondu.
Ministr Rakušan argumentoval, že Česko bude mít z této povinnosti výjimku, protože přijalo významný počet uprchlíků z Ukrajiny, taková výjimka však nebude automatická a budou ji muset schválit zástupci všech členských zemí.
Žádná země však nebude mít povinnost přijmout migranty, pokud nebude chtít. Vždy bude možnost přispět ke zvládání migrace jinak, například finančně.
