Článek
„Jsme přesvědčeni, že český jazyk, jako základní znak identity českého národa, si zaslouží speciální vlastní právní normu, nikoli pouze zmínky v jiných právních předpisech,“ říká mluvčí SPD Lenka Čejková. Český jazyk by podle hnutí měl mít stejnou ochranu, jako například státní vlajka nebo znak. SPD podle ní chce zůstat jen v rovině deklaratorní, tedy že čeština bude jako národní jazyk uvedena v ústavě podobně jako zmíněné státní symboly.
Ty Ústava ČR specifikuje v článku 14. Do něj by zástupci SPD chtěli doplnit větu, že státním jazykem je český jazyk.
| Článek 14 Ústavy České republiky | |||
| (1) Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. | |||
| (2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon. |
Autoři myšlenky uzákonění jazyka ale hodlají jít dál a prostřednictvím spřízněných politiků protlačit na půdu Sněmovny také samostatný jazykový zákon.
Svůj čtvrteční seminář pořádá SPD ve spolupráci s národoveckým spolkem Svatopluk. „Je zapotřebí, aby byl český jazyk chráněn i v praktických otázkách, jako je oblast reklamy, označování výrobků, bezpečnostní pokyny, orientační tabule či mapy,“ řekl Novinkám ideolog akce a zakladatel spolku Svatopluk Michal Semín.
V současnosti se výlučná role češtiny jako hlavního dorozumívajícího jazyka prolíná napříč českou legislativou. Hovoří o ní například správní řád. Uvádět informace o výrobcích v češtině pak přikazuje zákon o ochraně spotřebitele.
Sankce jako na Slovensku?
Podle Semína by jazykový zákon měl obsahovat i sankce. „Jinak by byl bezzubý,“ míní. Prý se ale nechystá trestat za hrubky nebo za špatné používání češtiny novináře a moderátory v televizi.
Přímou inspirací je pro něj novela slovenského jazykového zákona, kterou chystá tamní ministerstvo kultury. Ostatně hostem čtvrtečního semináře je i ředitelka jeho odboru státního jazyka, která má o slovenské inovaci Čechy poučit.
Anketa
Jazykové zákony zavedlo Slovensko na rozdíl od Česka již v roce 1996. Současná novela připravovaná kabinetem Roberta Fica podle slovenského Denníku N chystá například vysoké pokuty pro podnikatele, ale i řadu doplňujících nařízení. Třeba pro průvodčí ve vlaku, kteří budou muset na cestující mluvit výhradně slovenštinou.
Zákon cílí především na maďarskou menšinu žijící na Slovensku, což vyvolalo diplomatické rozepře s Budapeští.
Pojistka proti migrantům
Autoři záměru pak tvrdí, že českou verzi směřují hlavně proti anglicismům, zatímco menšin se podle nich nedotkne. Prý chtějí zachovat i současné výjimečné postavení slovenštiny, která v českém právu zůstala po rozpadu Československa.
„Je to určitá pojistka, prevence,“ tvrdí Michal Semín. „Kvůli dění na mezinárodní scéně je možné, že se do České republiky dostane větší počet cizinců,“ dodal.
Snahy o uzákonění češtiny a její ústavní ochranu se do české vrcholné politiky pravidelně vrací. Intenzivněji se to řešilo na půdě Sněmovny v době, kdy Česko vstupovalo do Evropské unie.
Nositeli ideje byli tehdy komunisté, kteří jazykový zákon navrhovali naposledy v roce 2019. Uřízli si tehdy notnou ostudu, neboť se hned v první větě znění návrhu dopustili hrubé chyby v přechodníku. I oni se však myšlenky stále drží. Zákon o češtině má v programu hnutí Stačilo!, za které letos komunisté kandidují.
Jazyk není vlajka, mění se podle potřeb lidí
„Je určitě mnoho lepších způsobů, jak jazykovou kulturu rozvíjet, než předepisování pravidel zákonem. Třeba informovat, propagovat, vysvětlovat,“ řekl Novinkám ředitel Ústavu pro jazyk český Martin Prošek.
Jako problematickou vidí i snahu postavit jazyk na roveň státní vlajky, která je neměnná. „Jazyk je živý organismus a vyvíjí se spolu s potřebami společnosti. Pokud by někdo zákonem chtěl dosáhnout konzervaci nějakého stavu, tak to je naivní,“ dodal.
