Článek
Čeští zákonodárci reagují na rozhodnutí Soudního dvora EU z loňského 19. listopadu. Podle něj dosavadní praxe, tedy že členem tuzemské strany může být jen český občan, porušuje práva ostatních obyvatel Evropské unie. Pokud by politici změnu nepřijali, hrozily by Česku žaloby a peněžité sankce.
„S ohledem na fázi volebního období Poslanecké sněmovny byl zvolen časově nejefektivnější legislativní postup,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Protože se blíží konec volebního období a zcela nový zákon už by poslanci zřejmě nestihli projednat, zvolil rezort vnitra jinou taktiku. Změnu zákona ministerstvo připravilo a následně jej coby pozměňovací návrh k už projednávané novele volebního zákona podala poslankyně Lucie Potůčková, která je stejně jako ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN.
Klíčová pasáž má nově znít: „Členem strany a hnutí může být i státní občan jiného členského státu Evropské unie starší 18 let, který je přihlášen k trvalému nebo přechodnému pobytu na území České republiky.“
Změna se dotýká jen občanů EU, nijak se tak netýká Ukrajinců, kterých je u nás podle poslední statistiky ministerstva vnitra přes 589 tisíc, z toho zhruba dvě třetiny jsou lidé s dočasnou ochranou, tedy uprchlíci před válkou.
Stále také bude platit, že prezidentem, poslancem, senátorem a krajským zastupitelem bude moci být pouze český občan.
„Nic se nemění na tom, že občané Unie s bydlištěm v ČR mohou volit a být voleni pouze ve volbách do Evropského parlamentu a ve volbách do obecních zastupitelstev,“ uvádí se v odůvodnění této změny. Nadále by také platilo, že každý může být členem jen jedné strany či hnutí.
Evropské instituce v čele s Komisí však poukazovaly na to, že když je kandidát v unijních či obecních volbách členem strany, přináší mu to jisté výhody, například lepší přístup k financím nebo mediální pozornosti. Po Česku proto žádaly, aby se členem české politické strany či hnutí mohl stát kterýkoliv unijní občan.
„Česká republika ve sporu s Komisí více než 10 let argumentovala ve prospěch své stávající právní úpravy, která občanům Unie členství v politických stranách vůbec neumožňovala,“ uvádí se v samotném odůvodnění.
Až nyní po rozsudku a pod hrozbou finančních pokut Česko ustoupilo, pro nečeské občany EU by však stále měla platit jistá omezení - nemohli by být třeba členy přípravného výboru. „Znamená to, že podávat návrh na registraci politické strany by i nadále mohli jen státní občané ČR,“ píše se v odůvodnění.
Cizinci by také nemohli být členy statutárního orgánu strany či hnutí, tedy například předsednictva, které je za stranu oprávněno k veškerým právním jednáním.
Podle odůvodnění je možné tato omezení chápat jako „zdůraznění národního charakteru politických stran registrovaných v Česku“, aniž by tím utrpěla práva unijních občanů. „Podobný model je znám ze zákona o obcích, kdy občan Unie může být řadovým zastupitelem, ale nemůže být starostou či místostarostou,“ uvádí autoři změny.
Alespoň podle dosavadního zájmu se nedá předpokládat, že by cizinci v Česku masivně vstupovali do tuzemských politických stran. Jejich zástupci Novinkám už po zmíněném rozsudku Soudního dvora uváděli, že pokud registrovali zájem cizinců o vstup, pak pouze v jednotkách případů.
Hlavní motivací pro změnu je tak snaha vyhnout se dalším sporům a pokutám s unijními institucemi. Zatímco zákon jako celek by měl platit od 1. ledna roku 2026, změna pravidel pro vstup do politických stran by platila už následující den po zveřejnění ve Sbírce zákonů.
