Článek
Záchranné stanice v rámci Národní sítě záchranných stanic přijaly od začátku letošního roku do poloviny července už 829 jedinců zajíce obecného a 259 srnců obecných. Zhruba polovina z nich byla mláďata.
„Dobrou zprávou je, že veřejnost se začíná chovat zodpovědněji a častěji respektuje doporučení odborníků mláďata z přírody zbytečně neodebírat,“ uvedl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Z celkových 414 novorozených zajíců, kteří skončili v péči stanic, bylo pouze 39 přivezeno zbytečně, tedy v situaci, kdy by bylo bývalo lepší je ponechat matce. V případě srnčat byla ze 102 přijatých mláďat zbytečně odebrána čtyři.
„Lidé si zjevně více ověřují, zda a jak se mají v případě nálezu mláděte zachovat. A většinou rada odborníků zní: Ponechte klidně ležící mládě na místě a vzdalte se,“ doporučil Stýblo.
Predátoři vyberou slabé kusy
Zvířata, která byla napadena přirozeným predátorem, například strakou, liškou nebo dravcem, by ve většině případů neměla být zachraňována.
Pokud zachráníme kořist, je predátor nucen ulovit jiného jedince, čímž dochází k zásahu do přírodní dynamiky.
„Predace je běžnou součástí přírodních procesů a přirozeného výběru. Predátoři často loví jedince, kteří jsou slabí, zranění nebo nemocní, a tím pomáhají udržovat zdravou populaci,“ vysvětlil Petr Stýblo.
V záchranných stanicích pro zvířata už letos ošetřovali skoro tisícovku zajíců.
Zásahem člověka se narušuje rovnováha ekosystému. „Pokud totiž zachráníme kořist, je predátor nucen ulovit jiného jedince, čímž dochází k dalšímu zásahu do přírodní dynamiky. Navíc mláďata s těžkými poraněními způsobenými zobákem či drápy predátora mají jen minimální šanci na přežití, a i přes odbornou péči často zbytečně trpí,“ objasnil člen svazu ochránců přírody.
„Téměř čtvrtina všech zajíců stejně bohužel během přijetí nebo krátce po něm uhynula,“ dodal Stýblo.
Srnčata jsou velmi často poraněná při sečení luk nebo sklizni plodin kombajny, řadu z nich srazí auto nebo vlak a mnohá přicházejí o matku ze stejného důvodu.
Péče o malé srnce není tak komplikovaná jako u zajíců, ale i tak celkem 55 mláďat ve stanicích uhynulo nebo muselo být utraceno.
Škodí kočky
Ochránci apelují, aby chovatelé nenechali své psy a kočky volně běhat alespoň v době vyvádění mláďat v přírodě. To se ale zatím moc nedaří a napadená zvěř má pak vážná zranění.
Nejvíc pokousaných přijatých pacientů měly na svědomí kočky. „Kočky mají ve slinách bakterie, v těchto případech by mělo zraněné zvíře dostat antibiotika,“ řekl Novinkám vedoucí Záchranné stanice Huslík u Poděbrad Luboš Vaněk.
Ten připomněl, že na mláďata savců by se nemělo sahat. U ptáků to nevadí. „Pokud lidé najdou ptáče vypadlé z hnízda, tak v případě, kdy už je schopné udržet se na nohou, není třeba ho zachraňovat, rodiče ho přikrmují na zemi. Pokud je někde u silnice, lze ho přenést někam poblíž do keře nebo do trávy,“ doporučil.
V posledních dnech nosí lidé spousty netopýrů. „Je období, kdy vylétají mladí, často vlétnou třeba do domu. Je dobré, když nám lidé pošlou fotografii a konzultujeme to. Zesláblého netopýra by měli v rukavicích položit do krabice, dát třeba jen milimetr vody do misky a večer ho zkusit vypustit,“ radí Luboš Vaněk.
