Biologové vyzývají veřejnost k hledání vetřelců v přírodě

Od pátku 23. do neděle 25. května vědci spojí síly s veřejností - začne čtvrtý ročník mapování vybraných druhů, z nichž se dokonce některé staly invazivními, rychle se šíří a ničí původní skladbu přírody.

Do akce se může podle organizátorů z Botanického ústavu Akademie věd ČR sídlícího ve středočeských Průhonicích u Prahy zapojit úplně každý. Stačí vyrazit ven do přírody a zaznamenat svá pozorování do bezplatné mobilní aplikace iNaturalist nebo na web iNaturalist.org.

„Ověřená data pak míří nejen do Nálezové databáze ochrany přírody, kde jsou k dispozici českým vědcům a ochranářům, ale i do mezinárodní databáze, kde mohou posloužit v globálním měřítku,“ upozornila mluvčí botanického ústavu Miroslava Dvořáková.

Na seznam hledaných vetřelců se nově dostal brouk listokaz japonský. Do Evropy se z Japonska dostal oklikou přes Severní Ameriku, v několika státech se už stal invazním. V České republice nebyl potvrzen, ale jeho výskyt už byl zaznamenán v sousedním Německu.

„V případě listokaza je extrémně důležité první zachycení. Pokud se nám podaří druh včas odhalit, můžeme reagovat dříve, než se rozšíří, a tím předejít ekologickým i ekonomickým škodám, a to zejména v sadech a lesních školkách,“ vysvětlil Jiří Skuhrovec, entomolog z Národního centra zemědělského a potravinářského.

Na seznamu zveřejněném na webu biosmrst.cz je několik desítek dalších nepůvodních druhů rostlin a živočichů.

V loňském roce se do Biosmrště zapojilo téměř dvě stě dobrovolníků. Mezi nejčastěji hlášené druhy patřil pajasan žláznatý, slunéčko východní nebo husice nilská, což jsou druhy, které jsou pro veřejnost dobře rozpoznatelné.

„Díky aplikaci iNaturalist lze ale určit i složitější případy. Pomoci může zabudované strojové rozpoznání obrazu,“ uvedl Pavel Pipek z botanického ústavu, podle něhož se mohou zapojit i méně zkušení pozorovatelé.

Vědci chtějí do pozorování a vyhledávání zapojit i školy a zájmové kroužky, čemuž napomáhá i nově vytvořená metodika pro učitele.

„Díky ní mohou pedagogové snadno propojit účast žáků v projektu s výukovými osnovami a nabídnout praktickou zkušenost z terénu,“ sdělila Kateřina Štajerová z ústavu.

„Biosmršť tím pomáhá nejen monitorovat šíření invazních druhů, ale zároveň i probouzet zájem o přírodu a podporovat u mladé generace odpovědný vztah k životnímu prostředí,“ dodala.

Do Evropy se vlivem člověka dostalo podle biologů více než 14 tisíc nepůvodních druhů. Ne všechny ale působí velké problémy. Zlomek z nich, označovaný za druhy invazní, je schopen se po zavlečení rychle šířit na velké vzdálenosti bez přičinění člověka, vytlačovat původní druhy, případně měnit fungování ekosystémů a působit škody.

„Celosvětové ztráty způsobené invazními druhy se odhadují na více než 10 bilionů korun ročně,“ zmínila mluvčí Dvořáková další důvod, proč biologové nenechávají invazivní druhy bez povšimnutí.