Zooložka z Ostravy radí se šimpanzi v celé Evropě

„Když jsem studovala systematickou biologii a ekologii na Ostravské univerzitě, tak jsem hledala téma bakalářské práce. Protože mě vždy lákali lidoopi a primáti, tak jsem se spojila s ostravskou zoo a začala jsem tam studovat šimpanze,“ vzpomínala ostravská zooložka.

Po absolvování studia v Ostravě odešla na univerzitu do Českých Budějovic, kde vystudovala zoologii. Když dokončovala školu, tak se jí ozvali z ostravské zoo a nabídli jí práci. Začínala jako asistentka zoologů - tzv. registrátor. Vypracovala se až na vedoucí zooložku, kdy dohlíží na chov všech zvířat v zoo.

A protože nechtěla ztratit kontakt s každodenní praxí, tak má na starosti šimpanze. „Navíc jsem získala funkci v rámci Evropské asociace zoologických zahrad, mám na starosti všechny evropské šimpanze, kterých je asi 800,“ uvedla.

„S evropskými kolegy se snažíme, aby šimpanzí expozice byly dostatečně vybavené a prostorné, aby v nich zvířata žila ve velké tlupě co nejvíce přirozeně jako ve volné přírodě. V Ostravě pro ně máme krásné prostory v nově postaveném Pavilonu evoluce,“ líčila Pluháčková a podotkla, že ji stále překvapuje, jak jsou tahle zvířata lidmi nepochopená.

„Mají špatnou pověst. Říká se o nich, že jsou agresivní, hluční, potížisti. Jde přitom o to, že lidé nejsou schopni respektovat jejich jedinečnost. Mají jiné reakce než lidé. Studuji je 20 let a stále o nich vím málo,“ popisovala zooložka a hned uvedla příklady.

„Koupíte si pohlednici se smějícím se šimpanzem, který ukazuje zuby. On se ale nesměje, odhalené zuby znamenají, že má strach. Nebo nám návštěvníci píší, že se šimpanzi perou u krmení. Jenže oni se neperou. Když dostanou dobré krmení, tak se jim zježí chlupy, kolíbají se, objímají, houkají a z té radosti se symbolicky koušou do krku,“ vysvětlovala žena, která radí 90 evropským chovatelům. Kromě ní fungují dva šimpanzí poradci v Holandsku a ve Francii.

Jejich cílem je zachránit tato kriticky ohrožená zvířata a udržet jejich zdravou populaci v lidské péči. Ročně se v Evropě rodí méně než 20 mláďat. V Ostravě se před třemi roky narodilo první mládě po dlouhých 10 letech. Nyní zde ale mají tři nadějné samice.

Do volné přírody zatím není možné šimpanze vypouštět, protože nezmizel prvotní důvod jejich ohrožení a tím je pytláctví. Nejen že se loví pro maso, ale pytláci chytají i mláďata.

Na jedno upytlačené mládě zahyne osm až deset dospělých šimpanzů. „Pro jejich záchranu můžeme udělat i to, že si nebudeme často kupovat mobily. Obsahují tantal, který se těží v oblastech, kde šimpanzi žijí,“ upozornila zooložka.