Článek
Jednoho rýhovce našel náhodně v roce 2015 v přírodní rezervaci Pleš Zdeněk Papoušek, který se výzkumu hmyzu věnuje. Nyní potvrdil výskyt rýhovce nejen na Pleši, ale ještě v přírodních rezervacích Malý Zvon a Dlouhý vrch.
„Objevení druhu hned ve třech okolních rezervacích bylo přece jen překvapení. Radost byla o to větší, že před rokem 2015 byl rýhovec pralesní znám jenom z pěti míst v celé republice,” uvedl Papoušek.
Lokality nabízejí dostatek mrtvého dřeva, které larvy rýhovce potřebují k dvouletému vývoji. Rýhovci pralesní upřednostňují kmeny jedle, smrku, buku, ale i dubu, lip, olší nebo topolů.
Nejbližší lokalita výskytu brouka je u Hluboké nad Vltavou, zhruba 140 kilometrů vzdušnou čarou od lokalit v Českém lese.
Žije skrytě
Nenápadný, méně než centimetr velký brouk žije skrytým způsobem života. K vývoji larev i k životu dospělců potřebuje staré tlející stromy dostatečného průměru a vlhkosti. Takové prostředí ale většinou v lesích s lesním hospodařením chybí.
Rýhovec pralesní se proto vyskytuje především v místech, která jsou ponechána přírodním procesům. Rezervace Pleš, Malý Zvon a Dlouhý vrch lze považovat za ukázkový příklad přírodě blízkých až původních porostů bučin pralesovitého charakteru, které se v Českém lese vyskytují jen zřídka.
„Prostorově a věkem rozrůzněné porosty jsou, s výjimkou Dlouhého vrchu, ponechané bezzásahovému režimu hospodaření,” poznamenala Koryťáková Nováková.
Tyto lokality tak nabízejí dostatek mrtvého dřeva, které larvy rýhovce potřebují k dvouletému vývoji. Rýhovci pralesní upřednostňují kmeny jedle, smrku, buku, ale i dubu, lip, olší nebo topolů.
