Změna klimatu ohrožuje lesní půdu

Článek

Sucho, vysoké teploty a jejich důsledky, ke kterým patří např. přemnožení škůdců či požáry, neovlivňují pouze lesní stromy, ale i mikroorganismy v lesních půdách.

Nejohroženější skupinou jsou zřejmě symbiotické mykorhizní houby, které pomáhají lesním stromům získávat živiny a zároveň jsou důležité pro ukládání uhlíku v půdě. (Mykorhiza = symbiotické soužití hub s kořeny vyšších rostlin - pozn. red.)

Lesy rostoucí na bažinatých půdách jsou častým zdrojem emisí skleníkových plynů: metanu a oxidů dusíku. Jejich monitoring nad porostem je důležitý k tomu, abychom pochopili, co dělají mikroorganismy pod povrchem (měřicí věž, Ränskälänkorpi, Finsko)

Na houby působí negativně rostoucí teplota, kterou špatně snášejí, i sucho, které oslabuje jejich hostitelské stromy.

Loni zmizely deštné pralesy o velikosti Švýcarska

Svět

Chytré lesnictví

K omezení negativních vlivů klimatické změny je podle vědců potřeba nalézt strategie tzv. chytrého lesnictví. Jedním z opatření, která navrhují, je přechod od sklízení celých porostů holosečí k postupné těžbě. Ta vyhovuje lépe půdním mikroorganismům.

„Houby a bakterie žijící v půdě jsou pro fungování lesů stejně důležité jako stromy a další nadzemní organismy. Při plánování managementu lesů je tak nutno brát zřetel i na jejich potřeby,“ upozornil Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Pro zachování diverzity má podle něj velký význam zachovat část mrtvého dřeva po těžbě v lese. Lesní hospodaření, které lépe zachovává funkci ekosystémů, je nákladnější, a vhodný způsob hospodaření je nutné volit s přihlédnutím k místním podmínkám. Novými strategiemi se proto dosud zabývá vědecký výzkum.

„To je výzva pro lesníky i pro ty, kteří o lesích rozhodují. Pokud ale nic nezmění, zvyšuje se riziko poškození porostů v důsledku extrémních podmínek, třeba horka, sucha nebo přemnožení škůdců,“ zmínil Baldrian.

Smíšené lesní porosty, kde se těží postupně, a nikoli holosečí, mají výbornou regenerační schopnost (Kočevje, Slovinsko)

Lesní ekosystémy pokrývají přibližně 30 procent zemského povrchu (asi 42 milionů kilometrů čtverečních) a ukládají 45 procent uhlíku, který se nachází v suchozemských ekosystémech. Působí také jako významný zásobník uhlíku - zachytí 7,6 gigatuny (7,6 miliardy tun) oxidu uhličitého ročně.

Studii publikoval letos v březnu odborný časopis Nature Reviews Microbiology, zástupci Akademie věd na výše popsanou problematiku upozornili nyní.

Skupina Petra Baldriana spolupracuje na Evropském projektu HoliSoils, který se zabývá výzkumem přístupů tzv. chytrého hospodaření v lesích a důsledky poškození lesních porostů. V projektu se zaměřuje na fungování společenstev mikroorganismů v lesních půdách a ochranu jejich biodiverzity.