Článek
„Hlavním smyslem je prozkoumat atmosféru a povrch Venuše. Jedna z částí výzkumu poměru lehkého a těžkého vodíku v atmosféře například napoví, zda dříve byla na Venuši voda a byla tedy obyvatelná, nebo to byla vždy pekelná planeta, jak ji nyní vidíme,“ řekl Novinkám při středečním představení projektu Martin Ferus, vědecký reprezentant pro misi EnVision za ČR a vedoucí oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR.
Samotná atmosféra Venuše je pro vědce jednou obrovskou chemickou laboratoří, na druhé straně je i překážkou pro výzkum povrchu, k němuž není ani pro přístroje snadné se prokousat. Atmosféra je plná radiace, kyseliny sírové a oxidu uhličitého, který vyvolává extrémní skleníkový efekt.
Průměrná teplota povrchu Venuše tak dosahuje 464 °C. Planeta je zmapována pouze pomocí radarových snímků. Přistání se povedlo jen několika sondám, jejichž životnost byla s ohledem na neschopnost dlouhodobého chlazení elektronických systémů značně omezená.
Sonda se proto bude podle belgické vědkyně zapojené do projektu ESA Séverine Robertové držet v bezpečné vzdálenosti na orbitě 200 až 500 kilometrů nad povrchem. Jeden oblet planety podobně velké, jako je Země, bude trvat 94 minut. Start mise je naplánovaný na rok 2031 a má trvat čtyři roky. Jen samotná cesta k Venuši bude sondě trvat 15 měsíců.
Žár, vibrace, záření
Ačkoli se sonda bude pohybovat relativně daleko od povrchu, musí být všechny přístroje velmi odolné. Proto je jejich vývoj tak náročný. Začal letos na jaře a výsledky mají čeští vědci odevzdat do konce roku 2028. Postupně vznikají modely elektronických desek, na nichž se testuje nejprve funkčnost, pak se postupně podrobují zátěži.
„Musí odolat obrovským vibracím při startu, komponenty na desce musí být dobře připevněné. Další problém je vakuum ve vesmíru, desky se i vypékají a zbavují veškeré vlhkosti, aby nepraskly. Navíc se součástky nemají ve vakuu jak chladit a je nutné zajistit odvod tepla,“ přiblížil Lukáš Seget z jedné z technických firem zapojených do projektu.
Vše musí být navíc vyrobeno z drahých materiálů schopných odolávat vysoké radiaci. I tak se, jak už Novinky dříve informovaly, podařilo českým vědcům na desku prosadit malou podobiznu Věstonické venuše.
K planetě Venuši se dostane i její jmenovkyně z Věstonic ve vytištěné podobě přímo na desce.
Složení velmi husté atmosféry brání pohledu na povrch ve spektru viditelného světla. Proto sonda ponese spektrometry pro detekci chemických látek v atmosféře a dva radary. „Jeden z radarů je schopen velmi detailně zkoumat povrch, druhý prohlédne až kilometr pod povrch,“ upřesnil Ferus.
„Venuše je oproti Marsu velmi málo prozkoumaná planeta, nevíme ani detaily o historii. Spekuluje se o tom, že jsou na povrchu útvary, které by mohly být pozůstatkem kontinentů, takže tam mohla být dříve kapalná voda. Zda to jsou pozůstatky kontinentů, to by mohla odhalit tato mise, protože poskytne detailní radarové mapy povrchu i podpovrchových útvarů,“ objasnil Martin Ferus.
Geofyzici by tak měli získat data, zda reliéf odpovídá někdejším kontinentům a byla v dávné minulosti obyvatelná.
České firmy se podílejí na výrobě spektrometrů.
