Hlavní obsah

Zapomeňte na ledovec. Jediný kámen zbořil rozšířený mýtus o Stonehenge

4:27
4:27

Poslechněte si tento článek

Stonehenge, slavný prehistorický monument na jihu Anglie, nepřestává po staletí přitahovat pozornost vědců i široké veřejnosti. Kdo ho vytvořil? K jakému účelu sloužil? Jak se masivní kameny dostaly na své místo? Mimořádný zájem budí nejen velké monolity, ale i menší modrošedé kameny známé jako bluestones. Vědecká debata se dlouho točila kolem toho, zda je na místo dopravili lidé, nebo zda je přinesla sama příroda – konkrétně ledovec.

Foto: Envato Elements

Stonehenge

Článek

Nejnovější výzkum zaměřený na jeden z těchto kamenů, takzvaný Newallův balvan, nyní nabízí jednoznačnou odpověď.

Co je Newallův balvan?

Newallův balvan je relativně malý kámen, který byl objeven během vykopávek v roce 1924. Od počátku byl považován za fragment jednoho z bluestones, které tvořily vnitřní kruh Stonehenge.

Bluestones neboli „modré kameny“ jsou pojmenovány podle modravého nádechu, který vykazují zejména tehdy, když jsou čerstvě rozlomené nebo mokré. Geologové a archeologové již dříve potvrdili, že na rozdíl od kamenů tvořících vnější kruh pocházejí z přibližně 200 kilometrů vzdálené oblasti Preseli Hills ve Walesu.

Jak se ale tyto kameny dostaly na místo, zůstávalo dlouho předmětem debat. Zatímco jedna teorie tvrdila, že je přemístili lidé, jiná hypotéza naznačovala, že modré kameny dopravily ledovce dlouho předtím, než byl Stonehenge postaven.

Foto: Richard E. Bevins, Nick J.G. Pearce, Rob A. Ixer, James Scourse, Tim Daw, Mike Parker Pearson, Mike Pitts, David Field, Duncan Pirrie, Ian Saunders, Matthew Power, The enigmatic ‘Newall boulder’ excavated at Stonehenge in 1924: New data and correcting the record, Journal of Archaeological Science: Reports, Volume 66, 2025

Newallův balvan ze Stonehenge

Nová studie publikovaná v časopise Journal of Archaeological Science: Reports využila ke zkoumání Newallova balvanu kombinaci petrografických analýz a geochemických metod, jako je například rentgenová fluorescenční spektroskopie.

Stonehenge

Stonehenge je jednou z nejznámějších megalitických památek na světě. Od roku 1986 je součástí Seznamu světového dědictví UNESCO.

Komplex menhirů a kamenných kruhů se nachází na Salisburské pláni v hrabství Wiltshire. Je tvořen velkými pískovcovými bloky, které pocházejí z místních zdrojů, a menšími modrými kameny, které byly přivezeny z Walesu.

Výstavba probíhala v několika fázích přibližně mezi lety 3000 a 1600 př. n. l., tedy v období pozdního neolitu a rané doby bronzové.

Účel Stonehenge zůstává i přes desetiletí výzkumu stále ne zcela objasněný. Existuje několik teorií, od místa pro uctívání předků uprostřed velkého pohřebiště přes rituální svatyni až po astronomickou observatoř.

Mnoho kamenů je totiž dokonale „sladěno“ s východem slunce o letním slunovratu a západem slunce o zimním slunovratu. To naznačuje, že Stonehenge sloužil jako prehistorický kalendář nebo místo pro pozorování nebeských jevů, což bylo klíčové pro zemědělství i náboženské obřady.

Na povrchu chybějí jakékoli známky transportu ledovcem

Vědci zjistili, že Newallův balvan o rozměrech 22 × 15 × 10 cm je specifickým typem ryolitu, vulkanické horniny, která odpovídá geologickému složení lokality Craig Rhos-y-Felin v pohoří Preseli Hills.

Překvapením však byla skutečnost, že na povrchu kamene chyběly jakékoli známky transportu ledovcem. Takový pohyb obvykle zanechává charakteristické stopy, jako jsou škrábance nebo zaoblené hrany způsobené třením o jiné horniny během ledovcového posunu.

Newallův balvan ale tyto znaky nejeví. Jeho povrch je relativně hladký a nenese stopy mechanického opotřebení typického pro přírodní transport. To naznačuje, že byl s největší pravděpodobností úmyslně vytěžen a přemístěn lidskou činností.

Tuto hypotézu podporuje i další zjištění. Pokud by skutečně došlo k alespoň částečnému ledovcovému přesunu bluestones z Walesu na jih Anglie, měly by se mezi těmito dvěma oblastmi vyskytovat tzv. bludné kameny – volně rozptýlené kameny stejného geologického typu.

Přestože se na několika místech izolované bludné kameny vyskytují, žádný z nich není tvořen ryolitem, který by odpovídal hornině použité ve Stonehenge.

Záměrně vytěženy a následně přemístěny lidmi?

Zjištěná skutečnost stejně jako důkazy o neolitické těžbě kamene přímo v Craig Rhos-y-Felin posilují teorii, že modré kameny byly záměrně vytěženy a následně přemístěny lidmi, nikoli přeneseny silami přírody.

Analýza podle zpravodajské stanice BBC navíc potvrdila i to, že Newallův balvan byl součástí většího kamene, který byl opracován přímo ve Stonehenge.

Jak se tam dostaly a co to pro místo znamená?

Otázka transportu bluestones je jednou z největších záhad Stonehenge. Preseli Hills leží v kopcovité oblasti západního Walesu, přesun kamenů vážících několik tun přes hory, řeky a lesy tak musel být extrémně náročný.

Jak dále uvádí britský deník Daily Mail, studie podporuje hypotézu, že kameny byly přepravovány pravděpodobně kombinací pozemní a vodní dopravy.

Archeologové předpokládají, že mohly být přepravovány pomocí jakýchsi „dřevěných sání“, podobně jako tomu bylo v případě egyptských pyramid, nebo převáženy po řekách a podél pobřeží.

Pokud byly modré kameny skutečně přepraveny lidmi, svědčí to o vysoké úrovni organizace a spolupráce neolitických komunit, které je bez moderních technologií dokázaly přesunout na tak velkou vzdálenost. Absence ledovcových stop na Newallově balvanu navíc prakticky vyvrací „ledovcovou teorii“, která byla dlouho alternativní hypotézou.

V neposlední řadě tento objev otevírá nové otázky, např. proč si neolitičtí lidé vybrali právě kameny z Preseli Hills? Měly tyto kameny specifické vlastnosti, které je činily výjimečnými?

Bez ohledu na to, jaké odpovědi se nakonec objeví, Stonehenge zůstává symbolem lidské vynalézavosti i hluboké touhy po spojení s něčím, co člověka přesahuje – ať to byla příroda, bohové, nebo společenské vazby.

Výběr článků

Načítám