Zapomeňte na ledovec. Jediný kámen zbořil rozšířený mýtus o Stonehenge

Nejnovější výzkum zaměřený na jeden z těchto kamenů, takzvaný Newallův balvan, nyní nabízí jednoznačnou odpověď.

Newallův balvan je relativně malý kámen, který byl objeven během vykopávek v roce 1924. Od počátku byl považován za fragment jednoho z bluestones, které tvořily vnitřní kruh Stonehenge.

Bluestones neboli „modré kameny“ jsou pojmenovány podle modravého nádechu, který vykazují zejména tehdy, když jsou čerstvě rozlomené nebo mokré. Geologové a archeologové již dříve potvrdili, že na rozdíl od kamenů tvořících vnější kruh pocházejí z přibližně 200 kilometrů vzdálené oblasti Preseli Hills ve Walesu.

Jak se ale tyto kameny dostaly na místo, zůstávalo dlouho předmětem debat. Zatímco jedna teorie tvrdila, že je přemístili lidé, jiná hypotéza naznačovala, že modré kameny dopravily ledovce dlouho předtím, než byl Stonehenge postaven.

Nová studie publikovaná v časopise Journal of Archaeological Science: Reports využila ke zkoumání Newallova balvanu kombinaci petrografických analýz a geochemických metod, jako je například rentgenová fluorescenční spektroskopie.

Vědci zjistili, že Newallův balvan o rozměrech 22 × 15 × 10 cm je specifickým typem ryolitu, vulkanické horniny, která odpovídá geologickému složení lokality Craig Rhos-y-Felin v pohoří Preseli Hills.

Překvapením však byla skutečnost, že na povrchu kamene chyběly jakékoli známky transportu ledovcem. Takový pohyb obvykle zanechává charakteristické stopy, jako jsou škrábance nebo zaoblené hrany způsobené třením o jiné horniny během ledovcového posunu.

Newallův balvan ale tyto znaky nejeví. Jeho povrch je relativně hladký a nenese stopy mechanického opotřebení typického pro přírodní transport. To naznačuje, že byl s největší pravděpodobností úmyslně vytěžen a přemístěn lidskou činností.

Tuto hypotézu podporuje i další zjištění. Pokud by skutečně došlo k alespoň částečnému ledovcovému přesunu bluestones z Walesu na jih Anglie, měly by se mezi těmito dvěma oblastmi vyskytovat tzv. bludné kameny – volně rozptýlené kameny stejného geologického typu.

Přestože se na několika místech izolované bludné kameny vyskytují, žádný z nich není tvořen ryolitem, který by odpovídal hornině použité ve Stonehenge.

Zjištěná skutečnost stejně jako důkazy o neolitické těžbě kamene přímo v Craig Rhos-y-Felin posilují teorii, že modré kameny byly záměrně vytěženy a následně přemístěny lidmi, nikoli přeneseny silami přírody.

Analýza podle zpravodajské stanice BBC navíc potvrdila i to, že Newallův balvan byl součástí většího kamene, který byl opracován přímo ve Stonehenge.

Otázka transportu bluestones je jednou z největších záhad Stonehenge. Preseli Hills leží v kopcovité oblasti západního Walesu, přesun kamenů vážících několik tun přes hory, řeky a lesy tak musel být extrémně náročný.

Jak dále uvádí britský deník Daily Mail, studie podporuje hypotézu, že kameny byly přepravovány pravděpodobně kombinací pozemní a vodní dopravy.

Archeologové předpokládají, že mohly být přepravovány pomocí jakýchsi „dřevěných sání“, podobně jako tomu bylo v případě egyptských pyramid, nebo převáženy po řekách a podél pobřeží.

Pokud byly modré kameny skutečně přepraveny lidmi, svědčí to o vysoké úrovni organizace a spolupráce neolitických komunit, které je bez moderních technologií dokázaly přesunout na tak velkou vzdálenost. Absence ledovcových stop na Newallově balvanu navíc prakticky vyvrací „ledovcovou teorii“, která byla dlouho alternativní hypotézou.

V neposlední řadě tento objev otevírá nové otázky, např. proč si neolitičtí lidé vybrali právě kameny z Preseli Hills? Měly tyto kameny specifické vlastnosti, které je činily výjimečnými?

Bez ohledu na to, jaké odpovědi se nakonec objeví, Stonehenge zůstává symbolem lidské vynalézavosti i hluboké touhy po spojení s něčím, co člověka přesahuje – ať to byla příroda, bohové, nebo společenské vazby.