„Za účelem ochrany socialistického vlastnictví.“ Připravenost na krizové situace ve školách pokulhává

„Krizové události patří ke školní praxi a nelze se jim zcela vyhnout. Nemůžeme si představovat jenom situace typu požár nebo povodeň. Jde i o úrazy žáků například při tělocviku nebo na školním výletě, technické havárie jako výpadky proudu nebo třeba extrémní počasí,“ uvedla koncem dubna na semináři k bezpečnosti škol Radka Slavíková z Asociace škol kritické infrastruktury.

V posledních letech navíc školy čelí mnohem častěji kybernetickým útokům a přibývá ozbrojených útočníků. „Učitelé a žáci musí vědět, jak se v takových situacích chovat,“ komentovala Slavíková. Navzdory stoupajícím rizikům však podle ní řada škol zůstává nepřipravená.

„Když jsme se podívali do dokumentace požární evakuace na nejmenované základní škole, zjistili jsme, že v ní byly uvedeny zodpovědné osoby, které tam již vůbec nepracovaly. Požární řád, který ve škole visel, byl letitý, mimo jiné poučoval o ochraně socialistického vlastnictví,“ popsala jeden z případů.

„Připravenost na krizi existovala hlavně na papíře, ale v hlavách učitelů byla spíš představa improvizace,“ popsala Slavíková. Podobné problémy přitom nejsou výjimkou. „Je to spíše standard,“ dodala.

Povinnost zajistit žákům bezpečí a ochranu přitom plyne ze školského zákona. Zjistit, jak na tom školy v Česku obecně jsou z hlediska bezpečnosti, lze však jen těžko.

„Ministerstvo školství nemá k dispozici souhrnná data ohledně zabezpečení škol ani je od ředitelů nevyžaduje,“ řekl v rámci odborného panelu na témže semináři Petr Častulík, vedoucí Oddělení regionální podpory pro Moravskoslezský kraj MŠMT.

Ministerstvo školám dodává zejména doporučení a podporu na webu edu.cz.

Odpovědnost za bezpečí žáků nesou primárně ředitelé škol, nicméně těm může chybět nejen metodika a zkušenost s krizovým řízením, ale také finanční prostředky. Fyzické i personální zabezpečení škol tak závisí i na vůli zřizovatele, který může vzít bezpečnost škol do svých rukou, jako je tomu například v Karlovarském kraji.

Jak v rámci zmíněného odborného panelu popsala vedoucí oddělení bezpečnosti a prevence na krajském úřadě Šárka Benešová, Karlovarský kraj se do zvyšování bezpečnosti škol pustil v roce 2015 v návaznosti na incident ve Žďáru nad Sázavou, kde psychicky nemocná žena nožem zaútočila na studenty tamní střední obchodní školy a šestnáctiletý hoch její útok nepřežil.

Jakožto zřizovatel 20 středních škol investovalo karlovarské hejtmanství mimo jiné do kamerových systémů, zabezpečení vstupů, dohledového serveru, který umožňuje sledování počtu lidí v budovách, a mnohého dalšího.

„Finanční náročnost je v současné době více než 30 milionů. Je to hodně, nebo málo? Posuďte sami, kolik jste ochotni vynaložit na bezpečnost našich dětí,“ komentovala Benešová.

Zabezpečení se navíc postupně chystají rozšířit i na místní základní školy zřizované obcemi.

Součástí jsou také intenzivní nácviky krizových situací, kterých se účastní žáci i zaměstnanci škol.

„Praktická část nácviku za účasti policie a záchranky je velmi emotivní a náročná, ale také velmi efektivní,“ zdůraznila Benešová.