Hlavní obsah

Výzkumníci díky metodě mikro CT objasnili roli genů při vývoji hlasu a sluchu u savců

Brno

Zásadní roli specifických genů při vývoji hlasového a sluchového aparátu savců pomohli odhalit vědci z brněnského institutu CEITEC VUT. V průběhu mezinárodní studie zaměřené na tuto klíčovou otázku vytvořili s pomocí výpočetní tomografie detailní 3D modely myších embryí. Právě díky tomu se podařilo popsat orgánové změny v těchto genech.

Foto: CEITEC VUT

Speciální snímky, které vytvořili vědci z brněnského institutu CEITEC VUT.

Článek

Na výzkumu pracovali vědci s francouzskými biology. Brněnský tým skenoval biologické vzorky a tvořil 3D modely. Ty umožnily nahlédnout do vnitřní struktury myších embryí, a to bez jejich poškození. Podařilo se popsat změny vznikající genetickými zásahy.

Odpovědi přinesly detailní snímky

Výpočetní mikro-tomografie funguje jako lékařské CT, má ale vyšší rozlišení. Sledovat lze objekty na úrovni pěti mikrometrů, tedy o velikosti červené krvinky. Aby bylo možné změny přesně popsat, kombinovali biologové histologické metody s moderní tomografií.

Při vyšetření v nemocnici jsou pacienti na CT zvyklí, že se zařízení otáčí kolem nich. „Naše vzorky ale nebyly živé. Proto jsme při jejich skenování jen otáčeli zkumavkou, což zajistilo vyšší rozlišení,“ řekla Novinkám vědkyně Markéta Kaiser, která se na výzkumu podílela s kolegou Tomášem Zikmundem. O jeho výsledcích informoval časopis PLOS One.

Každý vzorek byl během několika hodin skenování zaznamenán do přibližně dvou tisíc snímků, z nichž vznikl rozsáhlý datový soubor. Protože rentgenové záření přirozeně hůře zobrazuje měkké tkáně, bylo nutné vzorky před skenováním barvit roztoky těžkých kovů.

Nejnáročnější část práce přišla po skenování. Vědci museli analyzovat desetitisíce obrazových řezů v odstínech šedi a ve spolupráci s francouzskými biology identifikovat jednotlivé orgány a tkáně. Následná rekonstrukce 3D modelů vyžadovala detailní porovnávání s původními daty.

„Díky této metodě dokážeme zobrazit i velmi jemné struktury, například chrupavky, a sledovat jejich prostorové uspořádání,“ uvedla vědkyně.

Sledovali činnost genů

Studie se zaměřila na tzv. inaktivaci genů Dlx5/6 u myších embryí. Tyto geny hrají zásadní roli při vývoji končetin, obličejových struktur i hlasového a sluchového aparátu. Výzkum vycházel z konceptu pleiotropie, který předpokládá, že jeden gen může ovlivňovat více různých vlastností organismu současně. Tento princip vedl k hypotéze, že geny Dlx5/6 mohou současně formovat všechny složky akustického komunikačního systému savců.

Výsledky studie ukázaly, že inaktivace genů Dlx5/6 způsobuje závažné poruchy svalově-kosterního systému všech orgánů hlasového traktu a zároveň ovlivňuje vývoj vnějšího, středního i vnitřního ucha.

Vědci tak jednoznačně prokázali tzv. pleiotropní roli těchto genů při formování kompletního hlasového a sluchového aparátu savců.

Foto: CEITEC VUT

Markéta Kaiser při práci v laboratoři

Výběr článků

Načítám