Článek
Ve 26 procentech případů zůstávají začínající lékaři na svou přípravu úplně sami a školitel se nezapojuje vůbec. Téměř 48 procent mladých lékařů nedostane zpětnou vazbu ani jednou do roka.
Ti, které školitelé k atestaci skutečně vedou alespoň jednou týdně, pak můžou mluvit o štěstí. Je jich zhruba polovina (56 procent). Díky tomu mají podporu při cestě k atestační zkoušce. Až s ní můžou pracovat zcela samostatně, tedy bez dohledu zkušenějších kolegů.
Představy mediků jsou přitom úplně jiné než běžná praxe. Podle průzkumu 88 procent z nich počítá s tím, že se jim školitel bude věnovat alespoň jednou týdně. „Medici vstupují do praxe s představou, kterou realita nenaplní. A zklamání z prvních let se pak promítá i do toho, kde a jak chtějí dál pracovat,“ říká Jakub Bakule z agentury NMS.
To má dopady na zdravotnický systém a může to být jeden z důvodů, proč mladí lékaři chybí v regionech. „Pokud se mladý lékař už během své specializace cítí být opuštěn, může zároveň očekávat, že podmínky v regionech budou ještě horší. To snižuje jeho motivaci do regionu odejít,“ uvedl Bakule.
Fiktivní logbooky
Podle výzkumu jsou problémy všude, situace je ale paradoxně o něco horší ve velkých fakultních nemocnicích. Lékaři po škole mívají nicméně pocit, že je to prestižnější zařízení, kde se k nějaké odborné radě od zkušenějšího kolegy dostanou snáz.
Speciální kategorií jsou pak takzvané logbooky. Jde o záznamy o tom, co mladý lékař během své přípravy absolvoval. Pro jednotlivé specializace je přesně dáno, kolik a jakých úkonů musejí udělat, aby mohli k atestační zkoušce. Logbook také zahrnuje záznamy o absolvovaných praxích na jednotlivých odděleních a jejich délce.
Jenže z výzkumu vyplývá, že tyto záznamy jsou často fiktivní, mladí lékaři tak mají například před zkouškou zapsané praxe, které nikdy neabsolvovali. Téměř polovina absolventů (48 procent) se domnívá, že je tato praxe běžná nebo velmi častá.
„Podvádí se strašně často. Primář třeba napíše, že poslal doktora na stáž, a ve skutečnosti ho neposlal. Systém se tváří, že má nějakou strukturu, že něco běží, ale je to úplně nahodilé,“ popsal v průzkumu situaci jeden z respondentů.
Školitel nedostává odměnu
„Zkušení lékaři pozici školitele vykonávají v podstatě jako zájmovou činnost. Většinou na to nemají mezi svými pracovními povinnostmi vyhrazený zvláštní čas, nemají za to žádnou finanční odměnu a zároveň za to nenesou žádnou odpovědnost,“ obhajoval nezájem lékařů prezident České lékařské komory Milan Kubek s tím, že pokud se má systém změnit, je potřeba školitelství lékařům usnadnit.
Čísla zároveň ukazují, že je to právě zkvalitnění profesního růstu, co lékaři a medici při výběru pracoviště vyhledávají nejvíce. Požaduje je 76 procent z nich. Sem patří například mentoring, dobrý školitel, ale i podpora vzdělávání.
Naopak se ukazuje, že motivace penězi a benefity je pro mladé lékaře méně důležitá. Náborový příspěvek 350 tisíc korun by například přesvědčil jen 44 procent dotazovaných. Příspěvek na bydlení nebo zvýhodněný nájem by zapůsobil na 69 procent z nich.
